Trestní oznámení kvůli pravděpodobnému zneužití archiválií Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v politickém boji podal na bývalého ředitele této instituce Pavla Žáčka a další osoby novinář Práva Petr Uhl. Podle Uhla se mohli Žáček a jeho spolupracovníci dopustit trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Uhl k tomu došel na základě otevřeného dopisu historika Viléma Prečana Danielu Kaiserovi, který na svých stránkách zveřejnily Britské listy a Deník Referendum.

„Mýlil jsem se i v počtu digitalizovaných stran písemností: je jich už deset milionů. Kolik z nich skončilo na soukromých elektronických nosičích, aniž na tom měl jmenovaný vedoucí oddělení (Juraj Kalina) jakýkoli podíl, to ví jen Pavel Žáček a Pánbůh," napsal Prečan v dodatku ke svému otevřenému dopisu. „Plyne z toho podezření, že tyto osoby (Žáček a jeho spolupracovníci, pozn. red.) tak učinily v úmyslu, aby písemnosti StB byly použity mimo činnost ÚSTR, možná i ve prospěch ODS, a to buď proto, aby sobě nebo jinému opatřily neoprávněný prospěch, a nebo proto, aby způsobily jinému škodu či jinou závažnou újmu, nebo v obou těchto úmyslech," uvedl Uhl ve svém trestním oznámení.

Uhl také poukazuje na to, že bývalý ředitel ÚSTR Žáček udržoval těsné styky s vrcholnými politiky ODS Mirkem Topolánkem a Ivanem Langerem, což mimo jiné plyne i z Prečanovy poznámky, že „někteří lidé z ODS jednali, jako by ústav byl jejich doména (ne-li pašalík)“. Žáček byl navíc Langrovým podřízeným: Před vznikem ÚSTR byl archiv bezpečnostních složek, jehož ředitelem byl Žáček, součástí ministerstva vnitra, v jehož čele Langer během Topolánkovy vládní éry stál.

„Jako okolností případu je asi potřeba zabývat se snahou Pavla Žáčka, Marka Bendy (ODS), Patrika Bendy a dalších osob, aby nový ředitel ÚSTR Jiří Pernes jmenoval ředitelem Archivu bezpečnostních složek právě Pavla Žáčka," uvedl Uhl rovněž v trestním oznámení.

Žáček nedávno musel předat svoji funkci historikovi Jiřímu Pernesovi poté, co Pernes zvítězil ve výběrovém řízení. Prakticky okamžitě se proti Pernesovi vzedmula vlna odporu Žáčkových příznivců, kteří poukazovali zejména na to, že Pernes v životopise neuvedl své předlistopadové studium na tzv. VUML a že ho později bagatelizoval. Na protest proti Pernesovi rovněž odešli někteří členové vědecké rady Ústavu. Na Pernesovu podporu se naopak ozvali někteří historikové, mezi nimi právě další člen vědecké rady Vilém Prečan, a rovněž řada pracovníků samotného ÚSTR.