Městské státní zástupkyni v Praze Janě Hercegové

Trestní oznámení na Pavla Žáčka a další osoby

Internetové noviny Deník Referendum a také Britské listy vydaly 8. dubna text Viléma Prečana Otevřený dopis panu Danielu Kaiserovi, Lidové noviny s názvem Danieli Kaisere, jděte s takovou novinařinou k šípku!, datovaný 7. dubnem 2010.

Vilém Prečan v něm píše mj.: „(v Ústavu pro studium totalitních režimů - ÚSTR) byl odvolán vedoucí oddělení odpovídající za digitalizaci v situaci, kdy bylo digitalizováno dva miliony stran písemností, ale na webové stránce ústavu je z toho zveřejněn zlomek“.

Dále tam píše: „někteří lidé z ODS jednali, jako by ústav byl jejich doména (ne-li pašalík)“.

A konečně v dodatku rovněž na Britských listech v textu nazvaném "Masová čistka" píše toto: „Dodatek z 8. dubna 2010, 16.00 hod. (...) Mýlil jsem se i v počtu digitalizovaných stran písemností: je jich už deset milionů. Kolik z nich skončilo na soukromých elektronických nosičích, aniž na tom měl jmenovaný vedoucí oddělení (Juraj Kalina) jakýkoli podíl, to ví jen Pavel Žáček a Pánbůh.“ (Podtrhl Petr Uhl)

Vilém Prečan je členem vědecké rady ÚSTR.

Podle stránek ústavu je součástí ÚSTR i odbor informatiky a digitalizace, jehož ředitelem je Peter Rendek. Odbor „zabezpečuje správu a rozvoj informačních systémů Ústavu a Archivu, neodkladný převod archiválií a dokumentů do elektronické podoby a zpracování osobních údajů“. Součástí tohoto odboru je oddělení digitalizace, které zodpovídá za provoz digitalizačních linek a převod archiválií a dokumentů do elektronické podoby.

Ze spojení uvedených výroků Viléma Prečana plyne podezření, že Pavel Žáček, který byl ředitelem ÚSTR do 31. března 2010, a další osoby převedly na soukromé elektronické nosiče miliony stran archiválií (uchovávaných v Archívu bezpečnostních složek, který je řízen ústavem a je podle zákona o ÚSTR jeho součástí), a to pravděpodobně v souvislosti s odchodem Pavla Žáčka z funkce ředitele ústavu. Plyne z toho podezření, že tyto osoby tak učinily v úmyslu, aby písemnosti StB byly použity mimo činnost ÚSTR, možná i ve prospěch ODS, a to buď proto, aby sobě nebo jinému opatřily neoprávněný prospěch, a nebo proto, aby způsobily jinému škodu či jinou závažnou újmu, nebo v obou těchto úmyslech. Pavel Žáček i jako zmocněnec vlády po více než tři roky úzce spolupracoval s jejím předsedou Mirkem Topolánkem a ministrem vnitra Ivanem Langrem, jehož byl Žáček i podřízeným. I proto mám obavy, že archiválií StB, které obsahují i četné citlivé osobní údaje (ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů), by mohlo být zneužito podobně, jako před volbami v červnu 2006 bylo zneužito zprávy plukovníka Kubice.

Oznamuji Vám tedy, že z textů Viléma Prečana vzniká podezření na spáchání trestného činu (zločinu) zneužití pravomoci úřední osoby (do 1. ledna 2010 trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele), případně trestného činu (přečinu) maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Pokud byl čin spáchán, mohla nastat část trestné činnosti už před 1. lednem 2010. Ze srovnání obou zákonných úprav — do 1. ledna 2010 a po něm — plyne, že nová úprava obsahuje nový, třetí odstavec ustanovení podle § 329 trestního zákoníku, podle něhož při prospěchu nebo škodě velkého rozsahu je horní hrabice trestu až 12 let. Proto podávám toto trestní oznámení nikoliv obvodnímu státnímu zástupci (například v Praze 3), nýbrž městské státní zástupkyni.

Otázku, zda ÚSTR je orgánem státní správy, nebo jiným orgánem veřejné moci, a tady Pavel Žáček a další osoby, které mohly s písemnostmi StB nezákonně manipulovat, jsou úředními osobami, je třeba řešit ve smyslu zákona o ÚSTR, respektive změn, kterých doznal senátní návrh zákona na vydání zákona o Ústavu paměti národa v Poslanecké sněmovně díky poslankyně Strany zelených Kateřiny Jacques. Je asi potřebné zabývat se rozdílem mezi původně navrhovaným pojmem „veřejná instituce“ a přijatým označením „organizační složka státu“, dále pravomocemi ministerstev, které na ÚSTR přešly, a novými pravomocemi ÚSTR a také právním postavením Archivu bezpečnostních složek, jehož archiválií mělo být zneužito.

Jako okolností případu je asi potřeba zabývat se snahou Pavla Žáčka, Marka Bendy (ODS), Patrika Bendy a dalších osob, aby nový ředitel ÚSTR Jiří Pernes jmenoval ředitelem Archivu bezpečnostních složek právě Pavla Žáčka (viz text Viléma Prečana). Domnívám se, že vysvětlení k tomu by mohli podat senátoři Alexandr Vondra (ODS) a Karel Schwarzenberg (nyní TOP 09), kteří k věci mohou zřejmě podat vysvětlení.

V případě, že neoprávněné odnímání digitalizovaných písemností StB z ÚSTR pokračuje, což nemohu vyloučit, upozorňuji na nutnost zásahu proti němu.

Petr Uhl