Logika růstu, logika rizik
Hana SvobodováHistoricky jsou ekonomie a ekologie v nerovném vztahu, neboť jedna strana je silnější a obviňuje tu druhou z populismu. Je však načase, aby ekonomická racionalita přestala vylučovat tu ekologickou.
Europoslanec Ouzký (ODS) varuje (www.mediafax.cz, 6.4.2010) před přílišným populismem ve vztahu k řešení klimatických problémů dnešního světa. Každý populismus je svým způsobem spíše mediálním nebo mítinkovým trikem tam, kde chybějí argumenty, řešení, ochota, vůle i odbornost. Populismus má často kořeny v pohodlnosti a snaze „šokovat“ protivníka rádoby rázným odhalením příčin nějakého, v tomto případě dosti ožehavého a velmi diskutovaného, problému týkajícího se stavu a vývoje klimatu.
Je možné diskutovat o „klasicky“ nerovném vztahu mezi ekonomií a ekologií, dokonce se to může jevit jako navýsost důležité. Fakticky se tento vztah ubíral staletími, a ani dnes tomu není jinak, spíše cestou, kdy ekonomika měla přednost téměř a priori a ekologie byla, když ne jen cizím slovem, jazykovým úletem, tak „zeleným fanatismem“ nebo trendy líbivě vrženým termínem bez bližšího usazení do institucionálních pozic.