Rada hlavního města Prahy neschválila návrh na založení dceřiné společnosti Dopravního podniku pro výstavbu metra D. Ta by byla společným projektem s investiční skupinou Penta, jež měla vlastnit nadpoloviční podíl navrhované firmy. Pro návrh hlasovalo pět radních (ANO a ČSSD) z jedenácti.

Návrh společného projektu s Pentou dlouhodobě kritizovala především Trojkoalice v čele s náměstkyní primátorky Petrou Kolínskou (Zelení). Ta označila plán za „megatunel“. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) rozhodnutí Rady prozatím nekomentoval.

„Dnešním hlasováním Rady snad již definitivně končí pokus o vyvedení desítek miliard veřejných peněz do soukromého podnikání,“ uvítal rozhodnutí radních stranický kolega Kolínské a kandidát na primátora Ondřej Mirovský v reakci pro Pražský deník.

Mluvčí společnosti Penta Ivo Mravinac výsledku hlasování naopak lituje. ČTK řekl, že případné zapojení Penty do projektu by ušetřilo veřejné peníze a urychlilo výstavbu, jež by podle investiční skupiny mohla být hotová do sedmi let. Dopravní podnik byl společnému projektu také nakloněn.

Princip společného podniku měl spočívat v tom, že by díky většinové účasti Penty mohl vykupovat pozemky pro stavbu metra za tržní ceny namísto odhadních, které musí v případě odkupu platit město. Investiční společnost by následně získala přednostní právo na nákup pozemků od dceřiné společnosti. Tak by si zajistila možnost získání lukrativních parcel v bezprostřední blízkosti stanic metra.

Na rizika takového postupu upozorňovali i Piráti. „Jsem rád, že Rada nakonec společný podnik s Pentou neschválila. Nebráníme se spolupráci města a soukromého sektoru, ale tento projekt byl výhodný hlavně pro Pentu a kvůli nulové transparentnosti hrozilo, že Praze vzniknou velké škody,“ sdělil Deníku Referendum místopředseda pražských Pirátů a zastupitel hlavního města Adam Zábranský.

Část pozemků kolem chystaných stanic již město nebo Dopravní podnik vlastní, další patří dané městské části. Ostatní bude muset Praha pro projekt získat vyvlastněním za úhradu. Tomu může pomoci zákon o urychlení výstavby významných dopravních staveb, který začne platit v září.

Modré metro se plánuje téměř dvacet let

Metro D má směřovat z konečné stanice Depo Písnice na jižním konci města přes Krč a Pankrác na náměstí Míru. Nejdelší verze návrhu počítá i s propojením Hlavního nádraží, Žižkova a Vysočanské. Podle plánu bude prvním zbudovaným úsekem linka Depo Písnice — Pankrác, odkud se má pokračovat k náměstí Míru. Cena tohoto téměř jedenáctikilometrového úseku se podle tři roky starého odhadu pohybuje kolem padesáti miliard korun.

Zárodek dnešního návrhu linky D se objevil již ve studii Metrostavu z roku 1987. Během devadesátých a nultých let se projekt specifikoval a podle společnosti Metroprojekt měla jeho realizace začít kolem roku 2010. V té době ale na magistrátu probíhaly spory o rozpočet, a stavba se tak odložila k roku 2020. Provozní úsek metra D mezi Novými Dvory a náměstím Míru se v územním plánu objevil již v roce 1999.

Návrh od svých počátků prošel řadou podob. Hojně se diskutovalo především zapojení komerčních firem skrze formu tzv. PPP projektu (public-private partnership), tedy spolupráci veřejného sektoru a soukromých firem. Současný plán nicméně počítá s tím, že výstavbu povede město. To očekává dotace z evropských fondů a uvítalo by i finanční zapojení státu.