V České republice pomalu začíná jaro a vzpomínky na zasněženou zimu roztávají ve výhni znovuobjevených slunečních paprsků. České ženy a muži odhazují zimní kabáty a z obchodů si odnášejí nové polarizační brýle, ve výlohách obhlížejí svěží jarní šaty a zaplňují zahrádky restaurací a kaváren, které rostou rychlostí sněženek vykukujících zpoza zbytků posledního sněhu.

Nenechme naše vzpomínky na zimu úplně vyblednout a podívejme se na trochu jinou zimu. Na zimu, kterou když lidé zažívají, tak si nestěžují na silničáře, co opět zaskočila sněhová nadílka. V této zimě totiž lidé auta nevlastní a silničáři neexistují. Toto je zima v hlavním městě Korejské lidově demokratické republiky, Pchjongjangu.

Řeka Tedong je i přes zimu pro obyvatele města důležitým místem. Na jejím zamrzlém povrchu se objevují igelitové pytle, v nichž Severokorejci skrze malou vysekanou díru rybaří, a zajišťují tak důležitou obživu pro svou rodinu. Vzhledem k tomu, že převládajícím dopravním prostředkem je v Pchjongjangu chůze, stává se řeka zkratkou spojující její břehy. Jiné zamrzlé „řeky" jsou široké a téměř vozuprosté třídy. Sníh z nich odstraňují Severokorejci ručně pomocí lopat a jutových pytlů. Alespoň se zahřejí, neboť ve většině domů města nefunguje topení, o tekoucí vodě ani nemluvě. I přes zimu je však nutné pečovat o výzdobu města. Ideologická propaganda, vedle níž jsou reklamní billboardy v ČR jen drobečkové, je udržována stále čerstvá, i díky dekoracím z červených plastových pugétů. Zimu však zachraňuje radost dětí. Nasednou na doma vyrobenou brusli a za pomocí dřevěných hůlek s hřebíky se odrážejí po ledových ulicích města.

Pchjongjang, Korejská lidově demokratická republika, zima 2009/2010.