Ve věci kritiky neoliberalismu jsem vždy poněkud opatrný. Neoliberalismus, stejně jako marxismus, patří mezi ty myšlenkové směry, které jsou si dobře vědomy moci ekonomiky a jejího dopadu na morálku, náboženství či kulturu. Možná proto si nemyslím, že by reforma týmu Petra Matějů v oblasti vědy a vysokých škol byla připravena s úmyslem zničit vědu a vzdělanost v naší zemi. Věřím, že její tvůrci skutečně chtějí nastavit prostředí tak, aby podněcovalo vědce a učitele k neustálým inovacím, špičkové vědě a kvalitnímu vzdělávání. Jen se domnívám, že finanční pobídky, na kterých je reforma postavena, povedou k pravému opaku.

Proč? Protože ve vědě a vzdělávání a celé řadě oblastí založených na kreativitě prostě pouhá stimulace penězi nefunguje. Nejlépe to vystihuje Dan Pink v přednášce na konferenci TED Global 2009 (pustit si ji i s českými titulky můžete zde). Pink se věnuje problému motivace v 21. století a na řadě příkladů přesvědčivě ukazuje, že žijeme v strašlivém omylu, pokud jde o způsob, jak motivovat lidi pracující v oblastech, které vyžadují neustálé inovace a kreativitu.