Vláda bude na středečním zasedání pokračovat v debatě o rozpočtu na příští rok. Předložený návrh počítá s příjmy ve výši 1,29 bilionu korun, výdaje mají činit 1,34 bilionu korun. Deficit rozpočtu je navržen na padesát miliard korun. Nespojeni jsou prakticky všichni členové a členky vlády. Požadují další finanční prostředky pro svá ministerstva. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) rezorty vyčíslily své požadavky na bezmála sto miliard korun.

Materiál uvádí, že prioritami rozpočtu pro rok 2018 je primárně snížení deficitu o deset miliard korun proti letošnímu roku, zvýšení starobních důchodů v průměru o pět set korun prostřednictvím změny valorizačního mechanismu, který nově zohlední polovinu růstu reálných mezd oproti stávající jedné třetině. Dojít má i na zvýšení dávek nemocenského pojištění souvisejících především s nárůstem nemocenské při dlouhodobé nemoci.

Návrh rozpočtu dále počítá s růstem výdajů na platy, příspěvky na péči nebo zvýšení rodičovského příspěvku. V neposlední řadě ministerstvo financí v návrhu rozpočtu předjímá v Parlamentu projednávanou změnu rozpočtového určení daní, tedy daňové navýšení příjmu obcí zhruba o osm a půl miliardy korun.

Všichni chtějí více peněz

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) řekl, že vláda schválila návrh rozpočtu pro jeho kapitolu téměř o tři miliardy vyšší, než jaký předložil ministr financí, což považuje za nepřijatelné. Předložený rozpočet kritizuje i ministr obrany Martin Stropnický (ANO), který požaduje více peněz pro ministerstvo obrany, aby Česká republika dostála svým závazkům v rámci Severoatlantické aliance.

Další finanční prostředky si nárokuje i ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který si postěžoval, že ministerstvo financí navrhuje snížit výdaje jeho rezortu oproti letošnímu roku o více než tři sta milionů korun.

Nespokojen je i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), nebo šéf rezortu zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který by rád získal další peníze na ekonomickou diplomacii. S návrhem svého stranického kolegy nesouhlasí ani ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), neboť rozpočet počítá s meziročním poklesem finančních prostředků určených rezortu o více než deset miliard korun.

Přestože návrh rozpočtu předpokládá nárůst v kapitole rezortu školství o dvanáct miliard, požaduje další peníze i končící ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). „Nechápu, proč se ministr financí nezasadil ani o jednu miliardu na posílení univerzitních investic, ačkoli o potřebě takto vynaložených prostředků hnutí ANO stále mluví,“ řekla.

Na jednání vlády se tedy povede debata nejen o objemu peněz přidělených jednotlivým ministerstvům, ale i o struktuře rozpočtu jako celku. Vláda musí dle zákona rozpočet projednat, schválit a odeslat Poslanecké sněmovně do konce září.