Greenpeace na komíně Prunéřova, Fischer tlačí na MŽP Šebestu

Jakub Patočka

Zatímco ministr Fischer prosazuje na MŽP současného ministra zemědělství Šebestu, Greenpeace se pokouší zachránit kampaň za důkladnější modernizaci Prunéřova přímo na jeho komínech. Ale nebyla kampaň ztracena už dříve chybnou taktikou?

Dnes v časných ranních hodinách začalo dvanáct lezců Greenpeace stoupat na komín severočeské hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Nenásilnou přímou akci podniká Greenpeace s cílem upozornit českou i světovou veřejnost na okolnosti provázející schvalování modernizace Prunéřova, které mluvčí Greenpeace označila za „neuvěřitelné“.

Premiér Jan Fischer včera navrhl pověřit řízením ministerstva životního prostředí ministra zemědělství Jakuba Šebestu.

Vedoucí energetické a klimatické kampaně Jan Rovenský, který je jedním z aktivistů na komíně, uvedl: „ČEZ je viditelně kvůli Prunéřovu schopen provést cokoliv, včetně vyvolání vládní krize. Je zjevné, že do funkce ministra životního prostředí musí být stůj co stůj instalován někdo, kdo vydá pro ČEZ souhlasné stanovisko k prodloužení provozu prunéřovského Otesánka o dalších třicet let.“

Právník Ekologického právního servisu Jan Šrytr dnes uvedl: „Pokud chce pan ministr Šebesta vyvrátit podezření, že jeho instalace je ve skutečnosti rozhodnutím Martina Romana a jeho politických chapadel, může udělat jedinou věc: vydat k záměru ČEZ bezodkladně negativní stanovisko.“

Ekologické organizace již téměř dva roky vedou kampaň, v níž upozorňují, že při obnově Prunéřova ČEZ nehodlá použít tzv. nejlepší dostupnou technologii, jak vyžadují české i evropské právní předpisy. Hlavní námitky proti polovičaté rekonstrukci potvrdil i nezávislý posudek norské společnosti Det Norske Veritas (DNV), zadaný ex-ministrem Dusíkem.

Jan Beránek, energetický expert a bývalý předseda Strany zelených, ve svém dnešním sloupku pro Deník Referendum ovšem upozorňuje na problematičnost požadavku pouhého zvyšování účinnosti Prunéřova.

„Buďme upřímní: pro klima i pro Mikronésii je skutečnou prohrou jakákoliv varianta, která umožní, aby elektrárna až do poloviny století chrlila do atmosféry deset milionů tun kysličníku uhličitého ročně. Na tom, jestli budou tyto emise o dvě procenta nižší, nebo ne, nakonec opravdu zase tolik nezáleží,“ píše dnes Beránek.

Jan Beránek vysvětluje, že bez rekonstrukce by celkové emise Prunéřova byly nižší, protože evropská legislativa by ČEZ donutila po roce 2016 v Prunéřově výrazně omezit provoz a po roce 2020 jej celkově omezit. Kompletní kapacity elektrárny se navíc vyvážejí.

Podle Beránka české ekologické organizace kampaň přetaktizovaly: „Požadavek lepší účinnosti rekonstrukce Prunéřova zní nepochybně konstruktivně a rozumněji než požadavek na jeho uzavření. To ale také znamená, že zelené hnutí propáslo jedinečnou příležitost otevřít debatu o tom zásadním — totiž že je potřeba přestat spalovat uhlí a že se s tím musí začít hned.“

Podle Beránka tato kampaň přinesla několik úctyhodných výsledků, například účast Mikronésie, ale současně podle něj „dost možná nasměrovala celou kampaň k neúspěchu“.

Čeští Greenpeace zatím ale ještě vedou boj na komínech elektrárny. Podpořit je přijel i Terapii Williams z Cookových ostrovů, které patří mezi oblasti přímo ohrožené dopady globálních změn klimatu.

„Prunéřov je jeden z největších zdrojů CO2 v Evropě. Prodloužení jeho provozu o další čtvrtstoletí zastaralou technologií by byla skutečná globální ostuda,“ odůvodnil svou přítomnost v českém Prunéřově aktivista z Cookových ostrovů.

Ani Williams by ale jistě nebyl proti tomu, aby elektrárna přestala fungovat prakticky okamžitě.

Další informace:

Greenpeace Vládní krize kvůli Prunéřovu — globální ostuda České republiky