Guardian včera přinesl stručné shrnutí okolností americké války v Afgánistánu. Pro rozpočet USA znamenala prozatím náklady ve výší 243 miliard amerických dolarů. Pětatřicet tisíc dalších vyslaných vojáků má tuto sumu navýšit o pětatřicet miliard.

Ekonomika USA je nyní v krizi, státní rozpočet ve velkých dluzích a Obamova administrativa musí financovat náklady probíhající zdravotní reformy, která je jedním z hlavních bodů jeho programu. Další zátěží pro americký rozpočet budou případná opatření proti změně klimatu. Válka v Afghánistánu stále víc ztrácí podporu americké veřejnosti.

Obama podle návrhu generála Stanleyho McChrystala, velitele amerických vojsk v Afgánistánu, mění vojenskou taktiku. Jednotky budou chránit především centra osídlení. Tím má americké vojsko získat podporu afghánských občanů. Zpráva Guardianu cituje některé analytiky z Washingtonu, kteří tuto taktiku považují za nevhodnou.

Města dle jejich názoru nebude možno chránit, protože se do nich začíná sílící Tálibán infiltrovat a čím dál víc obsazuje jejich okolí. Mnozí očekávají, že v nadcházejících týdnech budou opoziční afgánské ozbrojené skupiny stále více posilovat svůj vliv.

Shrnující zpráva Guardianu zmiňuje také problémy s afghánským prezidentem Hamidem Karzáím, kterého USA musí podporovat. Stabilita v zemi, která je cílem americké přítomnosti v Afghánistánu, je totiž závislá právě na něm. Jeho vláda je obviňována z velké korupce a ze spolupráce s válečnými zločinci. Probémy Američanů navíc ohrožují současnou vládu sousedícího Pakistánu, která politiku USA podporuje.

Dva nepřátelé: Tálibán a USA

Na Obamův krok reagovala afghánská politička Malalaj Joya,  která bývá označovaná za „nejodvážnější ženu v Afgánistánu“ a je známou kritičkou Karzáího vlády. Perex článku, který zveřejnila na Guardianu, zněl: „Pokud Barack Obama ohlásí eskalaci války, zradí své vlastní poselství o naději a prohloubí bolest mého lidu.“

Současného amerického prezidenta dokonce obvinila, že chce pokračovat v Bushově válečném zločinu. Pokud prý nechtěl navazovat na politiku George W. Bushe, měl ho dostat před válečný soud a z funkce tajemníka pro obranu odvolat jeho člověka Roberta Gatese. Ten je v této funkci ovšem dodnes.

„Mí lidé, chudí Afghánci, kteří poznali jenom válku a nadvládu fundamentalismu, jsou poškozováni bojem dvou svých nepřátel: Tálibánu a USA/NATO,“ napsala. Jako velký problém spatřuje kromě války i korupci a obchodování s drogami. Zmiňuje se o tom, že dle Transparency International je její země druhou nejzkorumpovanější na světě.

Ve svém komentáři nabízí řešení. Stažení amerických vojsk by podle ní poskytlo obyvatelům Afghánistánu alespoň částečný mír, který by jim umožnil svépomocí zahájit demokratické reformy. Zdůrazňuje, že lidé její země jsou schopni se postarat sami o sebe. Také vyzdvihuje afghánské intelektuály, kteří mohou být významnou reformní silou.

Commondreams v reakci na aktuální dění upozorňuje na filmový dokument „Rozmysli si Afghánistán“, jehož tvůrci vedli množství rozhovorů s diplomaty, pracovníky zpravodajských služeb, vojáky, lidskoprávními aktivisty, feministkami a afghánskými reformátory. Film měl být poselstvím Obamovi o tom, jak situaci v Afghánistánu řešit.

„Eskalace války v Afghánistánu oslabuje bezpečí Američanů, nikoliv zvyšuje. V Afghánistánu dnes zůstává méně než sto členů Al Kaidá. Karzáího vláda, kterou jsme dříve podporovali, je kontrolována vojáky a prolezlá korupcí. Pakistánská stabilita bude rozšířením války velmi ohrožena. Stovky možná i tisíce Vašich vojáků přijdou o život spolu s bezpočtem civilistů,“ píší americkému prezidentovi tvůrci filmu.

Matthew Hoh, americký diplomat a vyznamenaný armádní úředník, který do letošního léta působil v civilních službách uvnitř centra konfliktu v Zábulu, říká, že přítomnost základních vojenských jednotek USA nepřinese porážku Al Kaidá. Dle něj je Amerika jen jednou ze stran občanské války, která v zemi vypukla, a kterou svou přítomností podporuje.

Hřbitov impérií

Velikou překážkou úspěchu americké vojenské politiky je afghánský prezident Hamíd Karzáí, který byl v listopadu zvolen do svého druhého volebního období na základě velmi pochybných voleb. Je spojen s afghánskými polními veliteli a problematický je i jeho bratr Ahmed Wali, který je obviňován z účasti na pašování opia.

Obama proto navrhl způsob, jak Karzáího vliv na vývoji země obejít. Tím chce zčásti omluvit své rozhodnutí posílit americkou vojenskou přítomnost v Afgánistánu. Chce posílit kontrolu nad chodem této země. USA mají jmenovat svého zvláštního zástupce, který má stát po boku afghánského prezidenta.

Mezinárodní komunikaci má posílit vytvoření stálé „kontaktní skupiny“. OSN a někteří představitelé států Evropské unie mají ale strach, že tato opatření podkopou pozici nejen místní vlády, ale i orgánů OSN přítomných v zemi.

Jak jsme již uvedli, otevřený dopis Obamovi poslal kritický publicista a režisér Michael Moore. Dopis byl zveřejněn na portálu Commondreams.org. Moore v něm upozorňuje prezidenta, že jako nový válečný prezident by zklamal naděje a sny mnoha milionů amerických občanů, kteří jej zvolili.

Přípomíná mu přezdívku „Hřbitov impérií“, kterou Afghánistán získal kvůli tomu, že invaze do něj předznamenala konec několika světových velmocí. Konkrétně se zmiňuje o Velké Británii, Čingischánovi a Sovětském svazu. V dopise píše, že Obamu stále on i Američané podporují. Ale jeho současný krok může znamenat porážku a návrat Ameriky „do rukou normálních idiotů“. V dopise poukazuje na černé svědomí americké armády, která zabila mnoho civilistů a hodně lidí mučila.

Voda na mlýn republikánů?

Několik článku zpravodajského portálu commondreams.org se zabývá odezvou na Obamovy kroky uvnitř Spojených států. Dle Johna Feffera bude mít americký rozpočet v roce 2009 deficit 1,9 bilionu amerických dolarů. Obama dle něj chce vyřešit konflikt na druhé straně zeměkoule a zároveň reformovat zdravotnictví a vést boj mezinárodního společenství proti klimatickým změnám.

Všechny tři věci znamenají pro americký rozpočet výraznou zátěž. Přitom nikdy v americké historii se žádnému prezidentovi nedařilo provádět kvalitní sociální reformy a zároveň vítězit vojensky. Neúspěšně se o to snažili Woodrow Wilson, Franklin Delano Roosevelt a Lyndon Johnsson. Lyndon Johnsson se ve volební kampani stavěl podobně jako Obama proti vyslání amerických vojsk do zahraničí, tehdy do Vietnamu. Pak svůj slib nedodržel a v pozici prezidenta setrval jen jedno volební období.

Commondreams taky upozorňuje, ža proti Obamově kroku se začali bouřit protiváleční členové jeho vlastní strany, kteří ho dříve podporovali. Dále může ztratit podporu amerických občanů, což by ho mohlo oslabit na domácím poli. Z toho mají zástupci Demokratické strany strach, protože je to může ohrozit ve volbách, které se uskuteční přístí rok v listopadu.

Situace samozřejmě využívají republikáni, kteří nesouhlasí se zdravotní reformou a bojem proti změnám klimatu. Slibují mu podporu pro návrh na vyslání dalších jednotek, ale požadují zastavení vnitřních reforem.

Další informace:

Guardian Obama faces a hard sell as costs and deaths mount

Common Dreams An Open Letter to President Obama from Michael Moore

Guardian A troop surge can only magnify the crime against Afghanistan

Common Dreams Obama Can’t Have Both Guns and Gurneys

Guardian UN head in Afghanistan condemns US move to bypass Hamid Karzai