Ledva se začaly prodávat, už se nesou zemí stesky a nářky, že by se za ně profesionální plačky nemusely stydět. Prý, ošklivé obrázky nově na cigaretových krabičkách jsou mladým lidem leda k smíchu. V trafice si recesisticky vybírají ty nejotřesnější a kouří dál. Ta hrůza, kuřáka neodradí ani rakovina v jeho rodině.

A on snad někdo čekal něco jiného? To se tak málo známe? Nebo se naopak známe až moc dobře a účel toho okázalého lomení rukama je poněkud určitější, než si jen tak po starodávnu povzdechnout a ulevit: „O tempora, o mores!“?