Návrat Paroubka do ČSSD problematizují stanovy strany

Vratislav Dostál

Jiří Paroubek ohlásil, že je připraven pomoct sociální demokracii. Některé místní organizace mu dle jeho slov již nabízejí členství ve straně. Jeho návrat ale problematizují stanovy strany. Pražská ČSSD se mezitím od Paroubka distancovala.

Bývalý předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek minulý týden v rozhovoru Lidové noviny uvedl, že mu není osud jeho bývalé strany lhostejný a že je připraven jí nějakým způsobem pomoct. „Moje motivace je zcela idealistická,“ vysvětlil Paroubek v rozhovoru pro Deník Referendum s tím, že ho již oslovují některé místní organizace s nabídkou členství.

Návrat do strany mu ale problematizují stanovy strany, což Paroubek přiznává. „Škála možností je značná. Od možnosti, že stranu podpořím ve volbách hlasem, až po přímé angažmá. Jsem ke všemu připraven. Musí to být oboustranně přijatelné,“ uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny.

Stanovy ČSSD totiž uvádějí, že osobě, která vystoupila z ČSSD a stala se členem jiné politické strany nebo politického hnutí, či jejich kandidátem ve volbách, může řádné členství vzniknout pouze se souhlasem místní organizace, v níž byla členem ke dni svého vystoupení z ČSSD, a navíc i se souhlasem příslušného okresního a krajského výkonného výboru, v jehož působnosti tato místní organizace funguje.

A návrat Paroubka do strany vylučuje pražská ČSSD, tj. organizace, kde by musel svoji přihlášku podat, respektive by ke vstupu do strany musela dát svůj souhlas. Její krajský výkonný výbor údajně nevidí jakoukoliv šanci, že by případnou přihlášku svého expředsedy o opětovný vstup do strany schválil.

Pražští sociální demokraté v této souvislosti upozorňují, že Paroubek z ČSSD vystoupil v roce 2011 na vlastní žádost. „Jiří Paroubek se v uplynulých šesti letech výrazně vůči ČSSD vymezoval, založil vlastní politické uskupení, se kterým kandidoval v několika volbách i proti ČSSD, vždy s katastrofickým výsledkem,“ připomíná Miloslav Ludvík, předseda KVV ČSSD Praha.

„Jsem přesvědčený, že jeho nynější aktivita a mediální deklarace není vůbec vedena snahou pomoci sociální demokracii, které šest let systematicky škodil, ale pouze a výhradně snahou získat profit pro svou osobu,“ uvedl dále Ludvík.

Možnosti Jiřího Paroubka kandidovat jako nestraník na kandidátce pražské ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny jsou podle pražských sociálních demokratů také, vzhledem k nastaveným vnitřním mechanismům strany, velmi omezené.

Nejprve by musel získat nominaci, o které hlasuje příslušná Okresní konference a o finálním návrhu kandidátní listiny pak rozhoduje hlasování všech členů ČSSD z příslušné krajské organizace. „A je tedy velmi nepravděpodobné, že by Jiří Paroubek takovouto nominaci v Praze získal,“ uzavírají pražští sociální demokraté.

Výrazná osobnost polistopadových dějin ČSSD

Jiří Paroubek patří mezi nejvýraznější osobnosti sociální demokracie v její polistopadové historii. Spolupodílel se již na její obnově ihned po událostech, které následovaly po 21. listopadu 1989. V únoru 1993 byl jedním z protikandidátů Miloše Zemana na post předsedy strany. Paroubek byl tehdy kandidátem tzv. rakovnického proudu.

V srpnu roku 2004 byl jmenován ministrem pro místní rozvoj ve vládě Stanislava Grosse, po jehož demisi ho vystřídal v čele ČSSD i v čele koaliční vlády složené ze sociálních demokratů, lidovců a Unie svobody.

Mezi roky 1993 a 2005 se posunul z pozice tzv. rakovnického proudu, který tehdy požadoval posun ČSSD do středu a upřednostňoval oproti Zemanovi umírněnou opoziční rétoriku, když volal po konsensuálním modelu vlády po tehdejším rakouském vzoru, směrem k jisté formě spolupráce s KSČM, kterou v roce 1993 otevřeně zavrhoval.

Sociální demokraty vedl Paroubek jako předseda strany do dvou sněmovních voleb. V prvních v roce 2006 získala ČSSD pod jeho vedením rekordní počet hlasů, volilo jí 1 728 827 voličů, což pro ní znamenalo zisk 32,32 % hlasů. Přesto tehdy skončila ČSSD ve sněmovních volbách druhá.

V roce 2010 Paroubkova ČSSD volby sice vyhrála, avšak se ziskem pouhých 22,08 % hlasů. Tehdejší prezident Václav Klaus vítěze voleb vůbec nepověřil sestavením vlády, naopak upřednostnil tehdejšího předsedu ODS Petra Nečase, který sestavil pravicový kabinet složený z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Jiří Paroubek tehdy ihned po volbách rezignoval na post předsedy ČSSD, ze které po několika měsících nakonec také vystoupil. V listopadu roku 2011 pak založil nový subjekt, který se hlásil k odkazu českých předválečných národních socialistů: Národní socialisté — Levice 21. století.

    Diskuse
    AZ
    December 6, 2016 v 9.37
    Tak to u nás chodí - nikdo nikomu nikdy nic neodpustí, nikdo se s nikým nikdy nesmíří, každý si myslí, že se mu podaří docílit úspěchu, o který se s nikým nebude muset dělit. Pročež pražská organizace sociální demokracie, o níž si kdekdo myslí svoje a není to nic bůhvíjak pochvalného, rozhodně a z důvodů jistě kříšťálově zásadních nemůže přijmout zpátky Jiřího Paroubka. Asi by musel přijít v košili a po kolenou jako do Canossy, a ne své přiznání chyby, potrestané neúspechem, maskovat slovy, že chce pomoci.
    Kdysi jsem ( a nerada na to vzpomínám) byla u novinářského rozhovoru s Lubomírem Soudkem, tehdejším generálním ředitelem plzeňské Škodovky, velice pyšným mužem mladokapitalistického střihu. Ten se vyjádřil, že toho, kdo po roce 1989 ze Škodovky odešel, už nikdy nepustí ani přes vrátnici ( myslel to jakože výpověď ze zaměstnání je zrada na jeho velkokapitalistém majestátu). Kolika lidem dal všeliké výpovědi on, na to se tenkrát novinář Literárních novin neptal, nebylo to ještě aktuální, zato hned vzápětí to nastalo! Kdepak je dnes panu Soudkovi i s jeho nepotrestanou zaviněnou bouračkou u Velkého divadla v Plzni konec?
    A takhle to dopadne i s pyšnou stranou sociálně demokratickou, a obávám se, že i s Piráty, kteří by svoji vlajku pošpinili kooperací se stranou Zelených. Ale dobrá, aspoň lid nebude zbytečně znejisťován otázkou, koho má volit, a zvolí toho, kdo má ve svých věcech pořádek. Kdopak to asi bude?