Spolek Brno kulturní letos už potřetí hodnotil, jak si končící brněnská koalice vedla v oblasti kultury. Nešlo nám o sestavování politického žebříčku, ale o pokus nahlédnout kulturní politiku optikou veřejného zájmu.

Výsledná známka 2 vyjadřuje jednoduché zjištění: Brno patří mezi kulturně nejrozvinutější města v zemi. Část problémů, na které upozorňujeme už řadu let, však zároveň zůstává neřešena.

Financování a řízení městských kulturních organizací: 2

Městské kulturní instituce představují páteř brněnské kultury. Národní divadlo Brno, Filharmonie Brno, Knihovna Jiřího Mahena, TIC BRNO, Dům umění a další fungovaly po celé volební období stabilně a bez existenčních otřesů. Pozitivně hodnotíme také transparentní výběrová řízení na vedení některých významných institucí. Zároveň ale musíme upozornit, že kauza Divadla Radost nebyla v době hodnocení ještě vyhrocená.

Výborné výsledky těchto organizací však kontrastují s jejich vnitřním nastavením. Financování je stále do značné míry založeno na historických rozpočtech a jen omezeně pracuje s evaluací výkonu či společenského dopadu. Dlouhodobým problémem zůstává také podhodnocení zaměstnanců kultury, jejichž práce často stojí více na profesním přesvědčení než na odpovídajícím finančním ohodnocení. Brno své instituce udržuje, ale zatím nevytváří podmínky pro skutečný personální rozvoj sektoru.

Financování nezřizované kultury a transparentnost: 3

Slabší známku získala oblast podpory nezávislé kultury. Město zachovalo víceleté granty a objem podpory nezřizované scény rostl. To je nepochybně pozitivní zpráva. Zásadní problém však představuje přetrvávající dominance individuálních dotací.

Významná část prostředků je totiž rozdělována mimo standardní dotační programy a odborné hodnocení. Zatímco programové dotace posuzují expertní komise podle veřejně známých kritérií, individuální dotace podléhají především politickému rozhodování. Takový systém snižuje transparentnost, komplikuje predikovatelnost financování a oslabuje důvěru v dotační mechanismus jako celek. Právě proto jsme této oblasti udělili známku 3. Ne kvůli nedostatku peněz, ale kvůli způsobu jejich rozdělování.

Investice do kulturní infrastruktury a strategické projekty: 1-

Investice jsou naopak oblastí, kde Brno dosáhlo mimořádně viditelných výsledků. Po dlouhých letech příprav byla zahájena výstavba Janáčkova kulturního centra. Veřejnosti se otevřely Arnoldova vila i Vodojemy na Žlutém kopci, projekty, které výrazně obohatily kulturní i turistickou nabídku města. Podpořena byla také rekonstrukce kulturního centra CO.LABS a město získalo Chleborádovu vilu pro budoucí Janáčkovské centrum.

Přesto nebylo vše bez problémů. Vývoj kolem kina Scala, komplikované přesuny Divadla Bolka Polívky nebo pomalý postup projektu Káznice ukázaly, že ani významné investice nejsou imunní vůči improvizaci a politickým sporům. Celková bilance je ale jednoznačně pozitivní. Brno v uplynulých čtyřech letech zanechalo v kulturní infrastruktuře viditelnou stopu.

Strategické plánování, data a participace: 1

Právě v oblasti strategického plánování považujeme Brno za celostátního lídra. Jen málokteré české město totiž disponuje tak propracovaným systémem kulturní politiky založené na datech. Strategie kultury a kreativních odvětví není odloženým dokumentem v šuplíku, ale živým materiálem, který je pravidelně vyhodnocován a rozpracováván do akčních plánů.

Velkou předností je také analytické zázemí Odboru kultury, které produkuje datové přehledy, evaluace a výzkumy využívané při rozhodování. Stejně důležitou roli hraje Brněnské kulturní fórum, které si postupně vybudovalo pozici respektované platformy pro dialog mezi městem a kulturní obcí.

Lze samozřejmě vést debatu o tom, jak důsledně jsou poznatky z analýz a participace přenášeny do konkrétních politických kroků. V českých poměrech však Brno nastavilo standard, kterému se ostatní města teprve přibližují.

Krizové řízení a předvídatelnost: 4

Nejhorší hodnocení získala oblast krizového řízení. Kulturní sektor potřebuje stabilitu a předvídatelnost, ale právě zde město několikrát selhalo. Symbolem se stalo zrušení programu Pro Kreativní Brno až po podání a odborném vyhodnocení žádostí. Podobně problematické byly i opakované změny kolem podpory audiovize nebo způsob řešení situace po uzavření kina Scala a následný pokus o přesun Divadla Bolka Polívky do Divadla Reduta, poté do Sálu Břetislava Bakaly, jehož přestavba na divadlo stála bezmála 13 milionů Kč.

Kulturní organizace fungují v dlouhých plánovacích horizontech. Náhlé změny pravidel či nejasná rozhodnutí proto způsobují škody, které často přesahují samotnou finanční ztrátu. A právě tento nedostatek předvídatelnosti vedl k nejslabší známce na celém vysvědčení.

Kultura, edukace a dostupnost: 2

Brno v posledních letech systematicky pracovalo na tom, aby byla kultura dostupná širšímu spektru obyvatel. Projekt Kultura dostupná pro všechny, mapování bariér nebo audit přístupnosti kulturních institucí realizovaný ve spolupráci s Fakultou architektury VUT patří k nejzajímavějším iniciativám svého druhu v České republice.

Určitou rozpačitost však vyvolal vývoj kolem plánovaného edukačního centra v prostorách bývalé Bohémy při Janáčkově divadle. Opakované změny rozhodnutí totiž ukázaly, že ani u jinak správně definovaných cílů nemusí být cesta k jejich realizaci přímočará. Přesto převážila systematická práce nad dílčími rozpory.

Kultura ve veřejném prostoru a reprezentace města: 1-

Poslední oblast ukazuje Brno v nejlepším světle. Město dlouhodobě podporuje projekty umění ve veřejném prostoru, jako jsou Brno Art Open, Sochy pro Brno nebo Otevřené ateliéry. Současně dokázalo využít kulturu jako nástroj reprezentace města navenek.

Za mimořádně významné považujeme mezinárodní úspěchy brněnských institucí. Festival Janáček Brno získal prestižní International Opera Award, Brno obdrželo titul European Capital of Christmas a městské organizace opakovaně potvrzují svou kvalitu i za hranicemi České republiky.

Tyto úspěchy nevznikají samy od sebe. Jsou výsledkem dlouhodobé práce kulturních institucí i stabilní podpory města. Drobné minus patří pouze sporům a kompetenčním konfliktům, které občas zastínily jinak velmi úspěšnou kulturní prezentaci města.

Celkový verdikt

Brno v letech 2022 až 2026 potvrdilo, že kultura patří mezi jeho skutečné priority. Město investovalo do památek a infrastruktury, rozvíjelo strategické řízení založené na datech a dosahovalo mezinárodních úspěchů. Současně však nedokázalo odstranit dlouhodobé nedostatky ve financování kultury a několikrát selhalo v oblasti předvídatelnosti rozhodování.

Právě proto výsledné vysvědčení zní: chvalitebně až dobře. Je to hodnocení, které oceňuje mimořádné úspěchy, ale zároveň upozorňuje, že bez systémových změn ve financování a správě nebude možné potenciál brněnské kultury naplno využít.

Autorka je statutární zástupkyní Brna kulturního.