Senát kývl na přísnější kontrolu politických stran. Volební zákony míří do sněmovny

Vratislav Dostál

Pokud volební zákony schválí také poslanci, politické strany budou muset od příštího roku vést transparentní účty, jejich hospodaření bude kontrolovat nový úřad, zákon zavádí i limity pro výše daru, které může strana přijmout od jednoho dárce.

Senátoři ve středu schválili novelu zákona o sdružování v politických stranách. Ta přináší několik významných novinek pro fungování a hospodaření politických stran. Pokud normu schválí také dolní komora a podepíše ji prezident Miloš Zeman, od příštího roku budou muset politické strany povinně vést transparentní účty.

Vznikne také nový úřad, který bude kontrolovat jejich hospodaření, zákon zavádí i limity pro výše daru, které může strana přijmout od jednoho dárce. Novelu volebních zákonů, které upravují předvolební kampaně, senátoři doplnili o několik upřesňujících pozměňujících návrhů a s nimi je posílají do sněmovny, kde o nich budou hlasovat poslanci.

„Cílem předkládaného návrhu zákona je zajistit vyšší míru transparentnosti financování volebních kampaní. Předložený návrh zákona je v souladu s programovým prohlášením vlády, v jehož rámci se vláda zavázala ke zpřísnění systému financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně,“ uvedl na plénu horní komory ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier.

Podstata návrhu podle něj spočívá v jednotné úpravě pravidel volebních kampaní a jejich financování v zákonech upravujících volby do parlamentů, volbu prezidenta republiky, volby do zastupitelstev krajů a volby do Evropského parlamentu.

„Zavádí se definice volební kampaně a její časové vymezení a stanovuje se povinnost kandidujících subjektů zřídit si transparentní účet pro financování volební kampaně. Kontrola nad financováním volební kampaně se svěřuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,“ vysvětluje Dienstbier.

Tento úřad by měl být zřízen novelou zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. „Vedle navrhované právní úpravy pravidel volebních kampaní a jejich financování se u voleb do Poslanecké sněmovny a voleb do Evropského parlamentu navyšuje příspěvek politických stran na volební náklady z patnácti na devatenáct tisíc korun. Navýšení odpovídá inflaci za dobu od zavedení tohoto příspěvku,“ uvedl Disntbier.

Pokud zákon projde také Poslaneckou sněmovnou, Česká republika přestane být jedním z pěti států Evropské unie, ve kterém dosud neexistuje nezávislá kontrola politického financování. Od začátku ledna příštího roku by tak měl vzniknout nezávislý úřad se sídlem v Brně, který by měl dohlížet na financování stran a kampaní namísto poslanců Kontrolního výboru, kteří mají dohled na starosti dnes.

Novely volebních zákonů, které měly přinést například zavedení limitů pro náklady na jednotlivé typy kampaní, nebo povinné označování předvolební inzerce či registraci třetích osob, které by chtěly do kampaně zasáhnout, senátoři vrací s pozměňovacím návrhem do sněmovny. Návrh zpřesňuje předkládanou novelu v otázce registrace třetích osob zapojených do kampaně (pozměňovací návrh vznikl přímo na ministerstvu vnitra, které zákony připravovalo).

Lze proto předpokládat, že poslanci přijmou návrh v senátním znění.