Vysokou koncentraci toxických látek prokázaly chemické analýzy v několika vzorcích běžně dostupné letní obuvi. Informuje o tom Arnika, která nechala otestovat především dětskou obuv, neboť právě děti jsou rizikovou skupinou, která by se kontaktu s jedovatými a rizikovými látkami měla vyhnout.

V botičkách byly naměřeny především ftaláty DEHP a DiBP, které jsou škodlivé především pro hormonální a reprodukční systém člověka. V několika vzorcích byla také prokázána přítomnost olova, které je spojováno především s negativním působením na nervovou soustavu.

Pouze jeden pár obuvi neobsahoval ani rizikové ftaláty ani olovo. Podle Arniky se tak ukazuje nedostatečnost legislativy, která by měla spotřebitele chránit. Použití nebezpečných ftalátů je zakázáno v řadě výrobků, jako je například kosmetika, obuvi se ale tato norma netýká.

„Vnímáme to jako veliký nedostatek z několika důvodů. Boty, které jsme nechali analyzovat, přichází do přímého kontaktu s kůží. V případě dětí je také těžké přesně vymezit, zda si s botou nebudou také hrát. Ozdoby, ve kterých bylo naměřeno až 44 % reprotoxického ftalátu DEHP k tomu přímo vybízejí,“ uvedla Miroslava Jopková z Arniky.

Dalším paradoxem podle ní je, že současná legislativa spotřebitele před negativním působením ftalátů v podstatě nechrání. „Použití rizikových ftalátů je zcela legální také v pláštěnkách nebo podlahových krytinách,“ upozorňuje Jopková.

Arnika proto nyní podala podnět na Českou obchodní inspekci, která by měla výrobky prověřit. V botičkách byl naměřen především právě reprotoxický ftalát DEHP a také DiBP, a to v koncentracích od osmi do čtyřiačtyřiceti procent hmotnosti.

Nejvíce ftalátů bylo obsaženo v ozdobách na botách připomínajících obuv značky „Crocs“ a také v těch částech obuvi, která přichází do kontaktu s pokožkou na citlivějších částech nohy, jako je nárt. Oba druhy ftalátů se řadí mezi látky neblaze ovlivňující hormonální systém člověka, reprodukční systém a poškozují játra.

„V dubnu letošního roku předložila agentura ECHA návrh na omezení čtyř závazně klasifikovaných ftalátů včetně DEHP a DIBP. Pokud nebude průmyslová lobby příliš silná, je jen otázkou času, kdy tyto ftaláty budou v Evropě zakázány zcela. Je však smutné, že celý proces jejich omezování trvá tak dlouho a týká se jen vybraných ftalátů,“ říká Jopková.

V několika vzorcích pak byla prokázána také přítomnost olova. Nejvyšší koncentrace tohoto nebezpečného těžkého kovu byla naměřena v barvě, kterou byla ošetřena koženka u chlapeckých sandálů. Koncentrace olova v tmavších (tedy více obarvených) částech koženky se přibližovala k 10 g/kg materiálu. Obsah olova se tak přiblížil až k jedenu procentu hmotnosti.

Arnika nechala u těchto botiček provést testy vyluhovatelnosti, které ukázaly, že i míra olova, která se z nich uvolní, je značně vysoká. Pohybovala se kolem 14 mg/kilogram. Limit pro vyluhování olova z výrobků tak byl překročen sedmdesátinásobně.

Olovo je spojováno s negativním působením na nervovou soustavu, poruchami chování nebo snižováním intelektu, které bylo prokázáno již při nízkých dávkách, a to především u dětí. U dospělých olovo zodpovídá za zvýšení krevního tlaku nebo poškození ledvin. Podle vědeckých závěrů pro olovo neexistuje bezpečná expoziční hodnota.

Vstřebatelnost olova kůži je poměrně malá. Nelze však opomenout jinou cestu, jak se tento nebezpečný prvek z bot může dostat do těla dítěte. Dítě nebo dospělý na botičky sahá několikrát za den. Z rukou se pak již velice snadno dostane olovo do těla například s jídlem nebo vdechnutím.