Bývalý první náměstek a nynější politický tajemník ministra zahraničních věcí Petr Drulák skončí na konci letních prázdnin své angažmá v úřadě Lubomíra Zaorálka. S odkazem na dva zdroje o tom informuje deník Právo. Jako důvod uvádí Drulákovy osobní spory přímo s ministrem. Tiskový odbor ministerstva informaci Deníku Referendum nepotvrdil, avšak ani nevyvrátil.

„Vztahy mezi Zaorálkem a Drulákem se poslední dobou velmi pokazily. Kdybych měl citovat pana profesora: je intelektuálně uražen. Údajně má jít o neshody se směřováním české zahraniční politiky. Přesné důvody, proč tomu tak je a co se stalo, si ale Drulák nechává pro sebe,“ řekl deníku Právo nejmenovaný zdroj.

Na dotaz, zda je informace o jeho odchodu ze služeb ministerstva zahraničí pravdivá, Drulák pro Deník Referendum řekl, že to nebude zatím veřejně komentovat. „Zprávu vám nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit. Víc k tomu zatím nemohu říct,“ uvedla pak Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva.

Drulák byl v únoru 2014 po nástupu Lubomíra Zaorálka na post ministra zahraničí jmenován jeho prvním náměstkem. Loni v červenci byl pak krátce předtím, než začal naplno platit služební zákon, z pozice náměstka přeřazen na post politického tajemníka a ředitele Kabinetu ministra.

„Pracovalo se s několika variantami a nakonec jsme se rozhodli pro tu variantu současnou,“ uvedl tehdy Drulák pro Deník Referendum s tím, že bude mít odpovědnost za kabinet a za prosazování politických priorit v rámci ministerstva.

Předtím byl Drulák na pozici náměstka kritizován za snahu revidovat českou zahraniční politiku. Média a pravicová opozice mu vyčítaly údajný odklon od dědictví Václava Havla. V rozhovoru pro Deník Referendum později uvedl, že mu ve skutečnosti šlo spíše o vyrovnání se s Havlem než o odstřižení se od něj.

„Smysluplně na někoho navázat je přeci možné až po kritickém vyrovnání se s ním. Masaryk, když se s někým vyrovnával, tak na něm obvykle nenechal niť suchou. Ale to, že dotyčnému věnoval intelektuální úsilí, bylo právě u něho znakem, že jde o důležitou intelektuální osobnost, na jejíž práci stojí za to navazovat,“ zdůraznil tehdy Drulák.