Poslanci na sněmovní schůzi, která začíná v úterý, projednají mimo jiné vládní novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Ta pro deset dopravních staveb zavádí výjimku z posouzení a vyřazuje z něj obce a veřejnost. Odůvodněním je pomalé povolování strategických dopravních staveb. Návrh je však, upozorňují ochránci přírody, v rozporu s českou Ústavou a evropskou legislativou a hrozí tak pozastavení financování z evropských fondů.

Do seznamu patří například stavba obchvatu Českých Budějovic, dostavba další části Pražského okruhu, pokračování královéhradecké dálnice D11 nebo obchvat Frýdku Místku. „Odsunutí výstavby těchto dopravních staveb by mělo přímý dopad na lidi, kteří v daném regionu žijí a trpí tím, že nám stále chybí důležitě části silniční infrastruktury. Tyto stavby jsou ale klíčové i pro Evropu, protože jsou součástí evropské dopravní sítě,“ uvedl už dříve ministr dopravy Dan Ťok.

Deset pro stát nejdůležitějších dopravních staveb má nicméně problémy s posudky EIA, které vznikly ještě podle zákona z roku 1992. Je proto nutné, aby prošly celým procesem EIA podle evropské legislativy. Kvůli citelnému zdržení při schvalování staveb chtěla vláda původně vyjednat výjimky z EIA pro tyto stavby přímo u Evropské komise. To je však možné jen v případě mimořádných událostí, jako jsou přírodní katastrofy.

Ve svém návrhu novely proto přišla vláda s náhradním řešením, kterým výjimky z EIA přímo uzákoňuje. Druhá varianta je ovšem jako v prvním případě v přímém rozporu s evropskou legislativou, popírá její smysl i cíl. Nebudou totiž posouzeny varianty trasy, obce a občané přijdou o možnost se vyjádřit k dopadům na životní prostředí.

„Navíc bez aktuálních informací o stavu území a dopadech projektu úřady nesmí vydat konečné stavební povolení,“ uvádějí ochránci přírody s tím, že v opačném případě jej zruší správní soud. Kromě toho celý podobný zákon o jedné konkrétní stavbě, o nové vzletové a přistávací dráze v Praze-Ruzyni, Ústavní soud před sedmi lety zrušil. Každý z těchto důvodů přitom vede k zastavení financování staveb z fondů EU.

Podle Daniela Vondrouše ze Zeleného kruhu vláda přistoupila k velmi riskantnímu manévru, který může důležitým dopravním stavbám spíše ublížit. „Namísto toho by měly příslušné rezorty rychle provést řádné posouzení variant těchto staveb na životní prostředí a veřejné zdraví za účasti veřejnosti,“ tvrdí.

„Nezbytným základem úspěchu a rychlosti příprav stavby přitom je mimo jiné hned od počátku komunikovat o jednotlivých variantách se všemi, na které stavba bude mít významný dopad — s občany, obcemi i s úřady chránícími životní prostředí. Dobře připravená stavba pak nebude mít opakující se problémy v dalších povolovacích řízeních či při schvalování financování,“ doplňuje Pavel Černohous.

Zavádění dalších výjimek pro několik konkrétních staveb podle ekologů zkrátka znepřehledňuje a komplikuje již tak složitá pravidla. Právní nejistota vede k velké chybovosti úřadů a je tak jednou z příčin zdlouhavého rozhodování o stavbách.

Za nedodržování lhůt a chyby úřadů mohou vedle komplikovaných a proměnlivých předpisů také nedostatečná vybavenost úřadů a soudů a jejich špatné metodické vedení. Veřejnost se v praxi vyjadřuje jen k nepatrnému zlomku povolovacích řízení.

Další zdržení způsobují nejasné priority výstavby a chaotická investorská příprava ze strany státu. Podrobnou analýzu chyb při přípravě staveb provedli experti Dopravní federace a doporučují ministru dopravy řadu konkrétních kroků: od prodloužení záruční doby za kvalitu staveb, přes zjednodušení výkupů pozemků až po vyřešení střetů zájmů při přípravě a realizaci staveb.