Brněnská koaliční krize v pondělí definitivně skončila: zástupci hnutí ANO, KDU-ČSL, Žít Brno, Strany zelených a TOP 09 podepsali novou koaliční smlouvu. Její součástí je také personální obsazení Rady města Brna. Nový dokument, který má redakce Deníku Referendum k dispozici, by mělo v úterý stvrdit na svém řádném jednání také zastupitelstvo. Koaliční strany v něm v součtu disponují pohodlnou většinou čtyřiatřiceti hlasů z pětapadesáti.

Primátorem Brna zůstává místopředseda hnutí ANO Petr Vokřál. Nově bude mít celkem pět náměstků. Matěj Hollan z Žít Brno bude mít v gesci kromě sociálních věcí a kultury nově také dopravu, Martinu Anderovi ze zelených zůstane územní rozvoj a životní prostředí, Richard Mrázek z hnutí ANO bude mít na starosti oblast investic, implementaci evropských fondů a správu majetku.

Ve vedení města budou dvě nové tváře: Petr Hladík z KDU-ČSL, který na postu náměstka nahradí Kláru Liptákovou, bude náměstkem primátora pro bytovou oblast, zdravotnictví, rodinnou politiku a zdravé město, novým náměstkem je také Jaroslav Kacer z TOP 09, v jeho gesci bude oblast Smart City, strategie města, informatiky a elektronizace úřadu.

Koaliční strany se v dokumentu explicitně hlásí k institutu referenda, strany ho označují za legitimní nástroj spolurozhodování občanů o významných projektech města. Koalice se pak zavazuje například k tomu, že nebude zvyšovat zadluženost města, z přebytku hospodaření města chce i nadále naplňovat Fond rozvoje města na vybrané strategické projekty, koaliční smlouva vyjmenovává třeba Janáčkovo kulturní centrum, fotbalový stadion, kampus v Bohunicích či Kreativní centrum a atletickou halu.

Za svou prioritu pak koalice i nadále považuje také transparentní řízení města. „Budeme pokračovat v jasném a transparentním systému zadávání veřejných zakázek a výběrových řízení. Prosadíme otevřený přístup při projednávání a schvalování strategických dokumentů a projektů města Brna. Umožníme občanům sledovat na internetu stav svého podání v rámci Magistrátu města Brna,“ zavazují se koaliční formace.

Koncern firem, levnější MHD a železniční uzel

Za své další priority pak označují efektivnější řízení společností stoprocentně vlastněných městem, což je bod, který zapříčinil vleklý spor mezi hnutím ANO a lidovci. Ti totiž původně nesouhlasili se zavedením městského koncernu firem. Nová koaliční smlouva se ale nakonec k projektu hlásí: „Vytvoříme koncernový výbor, který bude personálním propojením Rady města Brna a vedení jednotlivých společností.“

Pokud jde o kulturu, koalice chce navýšit finanční prostředky pro nezřizovanou kulturní scénu ze stávajícího rozpočtu, v kapitole o dopravě pak koaliční strany tvrdí, že nechtějí přizpůsobovat město dopravě, nýbrž dopravu městu, a budovat takové město, které nebude nutit své obyvatele ke zbytečné mobilitě.

V této souvislosti za pozornost nepochybně stojí, že koalice plánuje od ledna příštího roku zlevnit roční jízdné MHD pro brněnské daňové poplatníky nejméně o třicet procent. „Případné další slevy se budou řešit jako motivační nástroje pro zvýšení atraktivity MHD. Děti do deseti let budou mít jízdné zdarma,“ píše se v dokumentu.

Koaliční smlouva se věnuje také brněnskému nádraží: „Budeme dbát na to, aby projekt přestavby železničního uzlu získal maximální finanční podporu z evropských fondů i veřejných rozpočtů, a to bez zbytečných odkladů. Zpřístupníme veřejnosti veškeré informace o projektu. Povedeme seriózní odbornou diskuzi za účasti veřejnosti.“

Pokud jde o případný přesun budovy hlavního nádraží, realizovaná bude podle dokumentu taková varianta, která bude vycházet z aktuálně zpracovávané studie proveditelnosti zohledňující dopravní návaznosti, zároveň bude minimalizovat finanční dopady na rozpočet města a bude mít podporu brněnské veřejnosti.

Koaliční smlouva se dále zabývá územním plánováním, k němuž chtějí strany přistoupit až „po otevřené diskusi s odbornou a laickou veřejností i městskými částmi“, svou kapitolu v ní má také životní prostředí, bezpečnost či bytová a rodinná politika. Koalice chce například zvýšit počet sociálních bytů a zajistit dostupnou, kvalitní, bezpečnou a efektivní zdravotní péči.

Lidovci zůstávají nejednotní

Navzdory konci koaliční krize je evidentní, že lidovci zůstávají rozštěpení. Předseda brněnské KDU-ČSL Jiří Mihola sice na tiskové konferenci Deníku Referendum řekl, že očekává jednotu klubu, avšak z vyjádření exnáměstkyně a nyní řadové zastupitelky za KDU-ČSL Kláry Liptákové vyplývá opak. Svůj postup odůvodňuje tím, že lidovci ještě před jednáním se stranami současné koalice vypověděli dohodu s ČSSD.

„Tento postup jsem nepovažovala za správný a dala jsem najevo nesouhlas odchodem z městského výboru a složením funkce první místopředsedkyně brněnské KDU-ČSL. Především z výše uvedených důvodů nepovažuji za možné připojit svůj podpis pod koaliční smlouvu,“ uvedla Liptáková. Pokud zůstane v klubu KDU-ČSL se svým postupem osamocena, bude to znamenat, že koalice disponuje třiatřiceti hlasy.

Vyjednávání o nové koalici na půdorysu pěti stran započalo poté, co ztratila exnáměstkyně primátora Klára Liptáková většinovou podporu uvnitř KDU-ČSL. Před spolustraníky totiž neobhájila postup, který spočíval v dohodě lidovců a sociálních demokratů. Den před květnovým zastupitelstvem pak lidovci rezignovali na všechny funkce v Radě města, torzo původní koalice ale podržel Daniel Rychnovský, který jako jediný lidovec již tehdy otevřeně kritizoval postup Liptákové.

Právě jeho hlas umožnil zbytku koalice, aby vůbec prosadila program zastupitelstva. Rychnovský tímto manévrem nejspíš nastartoval přeskupování sil uvnitř KDU-ČSL a jejich návrat k vyjednávání se stranami původní koalice rozšířené o TOP 09, avšak v novém personálním obsazení. Za lidovce jednání vedl předseda brněnské KDU-ČSL Jiří Mihola, Liptáková zůstává řadovou zastupitelkou.