Příběh přiotrávené čtvrti Dejvice překryly prázdniny. Nikdo neumřel, i když klidně mohl. Příběhy dejvických učitelek, které s kontaminovanými dětmi odjely na školu v přírodě, již dnes patří do análů pražských škol.

Obdiv vyprávějících patří také řidiči autobusu, kterému se průjmová kalamita žactva spustila za jízdy, a on přesto jel dál. Je dobře, že nikdo neumřel. Vyšší střední vrstva, v Dejvicích ve většině bydlící, se ukázala odolnější, než by se zdálo.

Podle zpráv z médií se zdá být pravděpodobné, že vodu otrávila stavební činnost související se stavbou na pozemku, který patřil rodině Masarykových. Když se tam našlo pohřebiště, Masarykovi se tu rozhodli nestavět.

Pozemek patřil Praze 6 a mělo na něm podle územního plánu stát něco jako školka či knihovna. Výstavba na první pohled většího než malého množství bytů na někdejším pozemku Masarykových je projektem firmy Svoboda a Williams.

Její jméno se během aféry s otrávenou vodou prakticky nevyslovilo. A minimálně padalo rovněž jméno firmy Veolia, místo ní se skloňovalo jméno Pražských vodovodů a kanalizací, tedy dceřinné společnosti Veolie.

Líza, Monalíza a vydří duše

Byly prázdniny. Zjistili jsme, že na Kvildě se kozy v ohradě jmenují Líza a Monalíza. Jak krásná metafora našich pokusů o světovost. Jak pěkná hra s jazykem. Kozy nemají jmenovky, takže se lze jen dohadovat, která je která. Za bůra je možné koupit kozám granule.

Monalízu lze krmit jen v ČR, ta v Paříži jen za sklem visí. Jsme na tom zas líp. V Turnerově chatě u řeky Vydry stojí běžné jídlo přes tři stovky. Ale mají tam v kleci živou vydru, v kotci skupinu chundelatých psů a neméně chundelaté kočky přímo v hospodě. Dcera chtěla krmit Lízu a Monalízu, hladila kočky. Mně kozy nepřišly hubené a na kočky bych vzhledem k cenám v lokále poslal hygienu.

Kočky mi v hospodě přijdou fajn při guláši do stovky, jinak si připadám jako v zelených za Bursíka. Tehdy také chtěli jezdit velkou károu, pokud možno jezdící na vzduch, květinový nektar či řepkový olej, co se sklízí a lisuje sám od sebe. Nebo něco srovnatelně ekologického.

Pod klecí s živou vydrou s nápisem „Jak žije vydrýsek“ stálo u řeky Vydry na Šumavě zablácené terénní auto. Někdo do špíny napsal „vydří duši“. Zas ukázka české tvořivosti, jazykové vynalézavosti a smyslu pro proporce. České jazykové společenství ještě nezblblo docela, přestože na tom jeho elity ve své drtivé většině dlouho pracují.

Největší útok na veřejné zdraví pro roce 1989

Prázdniny skončily. Zkratka IS zas znamená Islámský stát, ne Informační středisko pro turisty. Příběh přiotrávené pražské čtvrti Dejvice je zapomenut. Přiotrávení se jmenuje v oficiální řeči Veolie „hygienická závada“.

Na internetu Veolie můžete v rubrice Aktuality mezi velmi starými aktualitami, kam je třeba dolistovat, pod datem 27. května najít formulář k pojistné události -- viz níže. Jsem rád, že jsem nebyl přiotráven, protože bych se splněním podmínek ve formuláři měl tak velké problémy, že bych se nenahlásil. Třeba lékařskou dokumentaci zahazuji, jakmile jsem zdráv.

Navíc bych měl pocit, že se mi nestala pojistná událost, o kterou se mám starat, ale že by si firma, která mě přiotrávila, měla všechno najít sama, poslat omluvný dopis, poslat základní odškodňovací částku a nabídku k jednání pro případ, že bych se cítil poškozen víc. Jenže to by se událost musela jmenovat například „největší útok na veřejné zdraví po roce 1989“ a ne „hygienická závada“.

Jenže takový název by po otráveném alkoholu možná ani nebyl pravda. Názvy pro události by asi měl vymýšlet někdo, kdo pojmenoval Lízu a Monalízu.

Vlivem prázdnin se nepokračovalo v debatě, zda by hospodaření s vodou od francouzské firmy Veolia neměly opět převzít obce. V menších obcích slyšíte, že se za evropské peníze postaví čistička, ta se po uplynutí určitého času svěří Veolii výměnou za její akcie. Soukromá firma by si o dotaci požádat nemohla.

Je to divnost a voda je strategická záležitost. Nikdy se neměla prodávat. Přemýšlel jsem o tom, kdo z pražských radních by si událost s přiotrávením středostavovských Dejvic mohl vzhledem ke svému programu uložit v hlavě a žádat vrácení vody lidu.

Nikdo mě nenapadl, až jsem v supermarketu viděl láhev Coca Coly, se jménem Matěj. Jasně, Matěj by mohl! Jiná jména na lahvích ani mimo lahve se do představy nutné výdrže a důslednosti nevešla. A pak nemá mít Matěj potíže.

Poprázdninová zvolání „Vraťte vodu eráru, pusťte vydrýska z klece, nepřekrmte Lízu ani Monalízu!“ si dovoluji doplnit odkazem na formulář na odškodnění v souvislosti s hygienickou závadou v Dejvicích a odkazy na články, kde se o věci píše blíž. Jen aby to nezapadlo!

Informace o Masarykově parcele najdete zde. A tady padlo, že právě tam poškodili kanalizaci, odkud se otrávily Dejvice.