Muslimům začíná postní měsíc ramadán
Petr JedličkaPátečním jitrem počínaje se mají vyznavači islámu zdržovat během dne jídla a pití, dále pak sexu, hříchů, zlých skutků a myšlenek. Více než obvykle se mají naopak věnovat modlitbám, rozjímání a pomoci trpícím — to vše po dalších 30 dní.
Žádné jídlo a pití během dne, žádný sex nebo kouření. Naopak usebrání, rozjímání, četba koránu, otevření mysli Bohu a srdce soucitu s druhými, méně šťastnými. Tak by měl podle pravidel islámu strávit každý věřící, tedy muslim, devátý měsíc muslimského roku — ramadán. Každý ramadán trvá 30 dnů a ten letošní začíná pro většinu muslimů právě dnes — ve čtvrtek 18. června.
„Ramadán začíná oficiálně v okamžiku, kdy se na obloze objeví první srpek dorůstajícího Měsíce (...) V některých státech je ale závazný okamžik, kdy se objeví takto poprvé v rámci celé Země, tedy ve chvíli, kdy vyjde nad polynéskými ostrovy. V některých oblastech jej zase musí spatřit lokální duchovní, a tak se datum posouvá někdy i o několik dní, když je například dlouho oblačno. Většina muslimského světa se ovšem řídí rozhodnutím duchovních autorit v Egyptě, Saúdské Arábii či Íránu. A ty stanovily letos začátek ramadánu ve shodě na 18. června,“ vysvětloval jeden z redaktorů ve středečním vysílání televize Al-Džazíra.
Data začátku a konce ramadánu se posouvají každý rok přibližně o jedenáct dní blíže k počátku roku — muslimský lunární rok je totiž kratší než univerzálně užívaný rok solární.
Zatímco v roce 2010 tak kupříkladu začínal ramadán v srpnu a končil v září, v roce 2020 začne v dubnu a skončí v průběhu května.