O posty radních v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se uchází celkem dvanáct kandidátů. Poslanci z nich vyberou osm nových radních, tedy více než dvě třetiny rady. Ta má třináct členů. Na rozdíl od volby do Rady České televize či Českého rozhlasu nominace nemají v kompetenci občanská sdružení, univerzity či církve, nýbrž sněmovní kluby. Každý z nich má právo nominovat své kandidáty.

Nejvíce jich nominovala ČSSD, celkem čtyři: Martina Bezoušku, který mandát obhajuje, stávajícího předsedu rady Ivana Krejčího, Marka Zemana, který byl dříve tiskovým mluvčím Bohuslava Sobotky na ministerstvu financí a bývalou senátorku za ČSSD Dagmar Zvěřinovou.

Hnutí ANO a lidovci do RRTV nominovali po dvou zástupcích. Za KDU-ČSL se bude o hlasy poslanců ucházet bývalý člen Rady České televize Radek Mezulánik a předseda krajského výboru lidovců v Karlovarském kraji Marek Poledníček. Hnutí ANO do volby vyslalo bývalou mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Radku Burtekovou a bývalého novináře a současného šéfa tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Miroslava Konvalinu.

Opoziční KSČM, TOP 09 a ODS do volby vyslaly celkem čtyři kandidáty. Za ODS kandiduje bývalý novinář Milan Bouška. Také on, podobně jako Krejčí a Bezouška, svůj mandát v radě obhajuje. Druhým kandidátem občanských demokratů je jejich exposlanec Václav Mencl. Komunisté nominovali advokáta Daniela Nováka, TOP 09 novinářku a bývalou radní Českého rozhlasu Danu Jaklovou.

Tři scénaře

Dosavadní praxe při volbě radních Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zohledňovala nepsanou dohodu všech stran zastoupených v dolní komoře, dle které rozložení sil v radě zrcadlí rozložení sil v Poslanecké sněmovně včetně opozičních subjektů. Redakci Deníku Referendum se nicméně nepodařilo zjistit, zda tomu tak bude i letos.

V zásadě jsou ve hře tři scénáře: prvním z nich je potvrzení dosavadní praxe, druhým dohoda koaličních stran, v součtu totiž nominovaly přesně tolik kandidátů, kolik je uvolněných míst v radě. Třetí variantou je volba proti ANO. Podle zákulisních informací Deníku Referendum se totiž mnozí poslanci obávají sílícího vlivu Andreje Babiše v médiích, proto nelze vyloučit, že budou preferovat kandidáty ostatních politických stran.

Systém volby radních je dvoukolový. V prvním kole poslanci zaškrtnou maximálně osm jmen z celkové nabídky, tedy tolik, kolik je volných míst v radě. Pokud v prvním kole nedostane nadpoloviční většinu hlasů všech osm kandidátů, proběhne kolo druhé. Do něj postoupí dvojnásobný počet kandidátů, než kolik jich bude třeba dovolit do osmi.

Pokud tedy v prvním kole dostane nadpoloviční většinu hlasů například šest kandidátů, do druhé kola postoupí čtyři nejúspěšnější z nezvolených kandidátů kola prvního. Z nich pak poslanci vyberou zbylé dva radní.

Radu pro rozhlasové a televizní vysílání tvoří třináct členů, rada dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Členy rady, kterých je třináct, jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny na dobu šesti let. Člen rady musí mít více než dvacet pět let, musí mít trvalé bydliště v České republice a být trestně bezúhonný.

Do působnosti rady patří mimo jiné udělování, změny a odnímání licencí k provozování rozhlasového a televizního vysílání, vydávání, změny a zrušování rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání či monitorování vysílání a ukládání sankcí podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Letos v květnu končí funkční období sedmi členům rady. Konkrétně předsedovi rady Ivanu Krejčímu a místopředsedům Milanu Bouškovi a Pavlu Foltánovi. Z řadových členů pak Martinu Bezouškovi, Janu Kostrhunovi, Daliboru Matulkovi a Jiřímu Šenkýřovi.