Francouzský ministr pro imigraci Eric Besson zorganizoval zvláštní jednání, na němž mají evropští ministři s tímto portfoliem sjednotit své politiky v ochraně vnějších hranic EU proti nelegální migraci.

Francie ke zvážení navrhuje devětadvacet opatření, která by měla zastavit příliv nelegálních přistěhovalců přicházejících z oblasti Středozemního moře. Ministři jsou připraveni setkat se, zatímco aktivisté dále protestují proti předpisům francouzské vlády a volají po lidštějších zákonech týkajících se imigrantů.

Začátkem února vykázala francouzská policie imigranty z hangáru v přístavním městě Calais, kde je ukrývaly nevládní organizace SOS Sans Papiers a nadnárodní síť No Borders, která požaduje svobodu pohybu a otevřenou diskuzi o migraci. Hangár měl podle organizací většinou iráckým a afghánským uprchlíkům zajistit bezpečné místo k přechodnému pobytu. „Nevidím důvod, proč by se evropské země měly bát imigrantů. Problémem je, že činí z migrace trestný čin. Lidé by přitom měli mít možnost jít, kam chtějí,“ řekl mluvčí londýnské organizace No Borders Dan Rosenthal.

Podle aktivistů by se mělo řešit především to, co způsobuje, že přistěhovalci riskují životy, aby se dostali do Evropy, a proč imigrační politika EU těmto lidem ještě ztěžuje situaci. Imigrační zákon EU totiž vyžaduje, aby uprchlíci žádali o azyl v první zemi, do které vstoupí. Mnoho migrantů ale nechce zůstat v zemích jako Itálie, Španělsko nebo Řecko. Výsledkem je, že putují z místa na místo nebo se vracejí do své domovské země. Někteří si údajně mrzačí prsty tak, aby se jejich místo vstupu do Evropy nedalo zjistit podle otisků. Podle nevládních skupin se vlády nesnaží imigraci řešit, ale pouze ji potlačit.

Ministr pro imigraci Besson přesto trvá na tom, že se pro situaci nejen ve Francii snaží najít řešení. „Nelegální migrace představuje útok na naši republiku, hospodářství i sociální situaci. Míra nezaměstnanosti neevropských státních příslušníků ve Francii dosahuje třiceti procent. Kdybychom přivítali na svém území všechny cizince, kteří sem chtějí přijít, ukázali bychom svou velkorysost. Taková politika by se ale brzy obrátila proti přistěhovalcům samým,“ řekl.

Jeden z Bessonových hlavních cílů je podle jeho slov boj proti sítím, které obchodují s imigranty. V loňském roce zadrželi policisté téměř pět tisíc obchodníků, včetně čtrnácti set zaměstnavatelů. Podle Bessona počet lidí, kteří získali v roce 2009 ve Francii azyl, a počet těch, kteří získali francouzskou národnost, ukazují, že Francie zůstává otevřenou zemí.

Francouzská vláda si přesto především přeje, aby úplně zmizela nelegální migrace. Úředníci se totiž obávají, že se země dostane do podobné situace jako Itálie a migranti tam budou připlouvat na vorech. Na tuto skutečnost upozornil v televizním rozhovoru Nicolas Sarkozy.

Jeho vyjádření přišlo několik dní poté, co se 123 přistěhovalců, kteří se většinou prohlašovali za syrské Kurdy, vylodilo nebo bylo vysazeno obchodníky na korsické pláži. Všichni byli krátce nato převezeni do věznic na území Francie, ale většina byla v zápětí osvobozena. Sarkozy k tomu sdělil, že ti, kteří nepatří mezi potenciální žadatele o azyl, se musí vrátit do své země. Stále ale není jasné, jak se na Korsiku dostali. „Pokud bychom nic neudělali, dospějí zločinecké sítě celého světa k závěru, že mohou tyto chudé lidi vysadit na francouzských plážích, kdykoliv to uznají za vhodné,“ řekl prezident v televizním rozhovoru pro stanici TF1.

Francouzská nevládní skupina na podporu emigrantů GISTI (Group d'information et de soutien des immigrés) však považuje jednání vůči korsickým imigrantům za skandální. „Rozhodnutí místních soudců osvobodit imigranty, kteří přicestovali na Korsiku, dokazuje, že došlo ke kompletnímu selhání vládní politiky. Nemůžeme zavírat lidi jen proto, že žádají o azyl,“ řekla mluvčí GISTI Violaine Carrereová.

„Jsou to politici Evropské unie, kteří přispívají k vytváření migračních toků. Situace už by byla dávno vyřešená, kdyby nechali civilní organizace dělat to, co je nezbytné,“ dodala s tím, že by mělo být skupinám, jakou jsou ty, které pomáhají v Calais, umožněno podporovat migranty bez oficiálních zásahů.

Organizace No Borders bude podle svého vyjádření nadále pokračovat ve svém úsilí v Calais. „Požadujeme okamžité ukončení represí proti dobrovolníkům v Calais a otevření hranic mezi Británií a Francií,“ řekli přestavitelé skupiny.

Podle ministerstva pro imigraci požádalo loni ve Francii o azyl sedmačtyřicet tisíc lidí, což znamená nárůst o více než deset procent. Země vydala téměř jedenáct tisíc povolení k pobytu uprchlíků, což je o dvanáct procent více než v roce 2008.

Další informace:

IPS News RIGHTS-FRANCE:  Policy Ignores Deeper Questions of Migration