Milí nenarození,

být malým dítětem, kojencem, není začátek, nýbrž vrcholná fáze života. Celé okolí se stará jen o vaše blaho, vy se nemusíte starat o nic. Pak už je to jenom horší a horší.

Vašim největším problémem v této fázi života ovšem zůstane, že nebudete moct nikdy dostatečně projevit svůj názor. Ano, máte mocné zbraně — křik, roztomilý kukuč —, ale v posledku o vašem osudu stejně rozhodnou ti silnější. A to jsou všichni.

Vždy vás proto budou ohrožovat činy plynoucí z následujícího:

Zaprvé: Děti polidšťují. Představte si libovolného křiváka. Pro někoho to může být Miloš Zeman, pro někoho Andrej Babiš, pro jiné Margaret Thatcherová, no a pak samozřejmě Adolf Hitler. Zavřete oči a představte si v jejich náruči růžové miminko v peřince. Co vidíte? Polidštěného křiváka, že?

Zadruhé: Kde jsou děti, tam jsou peníze. Ale pozor, není to samozřejmě tak, že když se vám narodí snědá paterčata, stát vás zasype velkorysými sociálními dávkami. Spíš si porovnejte rozpočty organizací, jejichž cílem je pomáhat dětem, s organizacemi, které chtějí chránit přírodu.

↗

Pokud se ti někdy přihodí, že se staneš obětí něčího budování značky, dobře si to zapamatuj a jednou se vrať pro svou odměnu. Repro DR

Pokud se vám přihodí — a to se občas bohužel opravdu děje —, že vás biologičtí rodiče nechají napospas kojeňáku, stanete se veřejným majetkem a vašich předností budou moct využívat hlavně ti, kteří mají vliv a potřebují ho upevnit lidumilnou image.

Třeba Nadace Agrofertu, která zaštítí (co to vlastně znamená, „zaštítit něco“, krom toho, že si tím pojistíte místo v perexu v novinách, které vám patří?) dražbu hambatých fotek celebrit s dětmi z kojeňáku při Thomayerově nemocnici.

Třeba Petra Kvitová — tenistka využívající darů naší země bez toho, aby v ní platila daně —, která se pro účel této dražby nechá pěkně zvěčnit s pětiměsíčním odloženým Viktorem.

Anebo třeba senátor Ivo Valenta, který zbohatl na tom, že chudí zchudli v hazardu a také se zde neobtěžuje danit (rovněž zdravíme do Monaka). Ten totiž poslal svou dceru, aby v dražbě, jejíž výtěžek má jít na konto kojeňáku při Thomayerově nemocnici koupila fotku moderátorky a modelky Ivy Kubelkové s šestitýdenní odloženou Gitou.

A třeba také „nejvtipnější člověk na světě“, šéfredaktor ANOfertních reklamních novin Jaroslav Plesl, které tuto dražbu i focení celebrit s odloženými kojenci už pátým rokem pořádají. Pomáhat dětem a přispívat na charitu je správné. Zneužívat děti — navíc ty opuštěné — k přikrášlení svého renomé je chucpe.

Námitka: „Neplatí tady daně, protože chtějí své peníze rozdělovat sami podle svého nejlepší vědomí a svědomí,“ platí pouze za předpokladu, že se chceme vrátit do doby, kdy byli ti nejslabší a nejzranitelnější závislí jen na almužnách těch lépe narozených.

Výběr daní a jejich přerozdělování státem je totiž vynález, který zajistil, že různí handicapovaní nejsou odkázaní na milodary, že je o ně postaráno automaticky, tak říkajíc systémově. Je to posun, který je důsledkem polidšťování společnosti: od feudalismu k demokracii, od středověku k modernitě. A navzdory všem pokusům o daňové úniky a oslabování státu to platí dodnes.

Milí nenarození,

pokud by se vám snad mělo ve vrcholné — tedy kojenecké — fázi vašeho života přihodit, že se stanete obětí něčího budování značky, dobře si to zapamatujte. Jejich almužny na kvalitu vašeho života nebudou mít žádný vliv, ale vy jste jim pomohli víc než dost.

PS: A vy, milé celebrity, buďte tak lidumilné, a používejte svůj vliv, své sympatické tváře a svou popularitu k tomu, že se pokusíte prosadit něco nesamozřejmého. Co takhle — já nevím — třeba udělat něco s těma daněma. Abychom tady taky nakonec nedopadli jako v tom Řecku.