Mladí lidé měří Romům přísnějším metrem, ukazuje šetření
Vratislav DostálRespondenti v šetření hodnotili řadu situací, kdy náhodně vybraná polovina z nich měla v totožných otázkách přímo či nepřímo zmíněnu romskou etnicitu aktérů. Z výstupů šetření plyne, že Romům respondenti neměří stejným metrem.
Hlučné chování mladíků v autobuse vadí 64 % respondentů — s uvedením romské etnicity číslo stoupá na 77 %. Chudá matka s trojčaty si zaslouží státní příspěvek podle 71 % respondentů — pokud jde o Romku, tak jen podle 40 %. Nezletilý chlapec si za vykradení trafiky zaslouží nepodmíněné odnětí svobody podle 35 % respondentů — když bylo v otázce zmíněno, že je Rom, přiklánělo se k tomu 47 %. Takové jsou výstupy ze socilogického šetření agentury MEDIAN pro iniciativu HateFree Culture.
Pokud by respondenti pronajímali byt a zavolala by jim Anna Veselá, pronajali by jí byt v 69 % případů, i pokud by měla větší rodinu — volající Erika Demeterová by měla podobné štěstí jen v 31 % případů. Respondenti také v případě Romů a Romek trochu přísněji hodnotí, zda se odpočívající dělník fláká; či má pauzu, a zda je dívka na ulici fackovaná starším mužem napadená, nebo ji muž napomíná / brání se.
Analýza potvrdila zjištění z předchozích výzkumů: ti, kteří mají s Romy osobní, nezprostředkovanou zkušenost, hodnotí situace méně stereotypně, než ti, kteří ji nemají. Opakovaně se také ukázalo, že mladí lidé, kteří získávají informace především ze sociálních sítí a elektronické komunikace s rodinou a přáteli, více důvěřují i nenávistným hoaxům šířeným po internetu a jsou k různým skupinám, obzvláště Romům, obecně kritičtější.
„Analýza ukazuje, že šíření nenávistných a zavádějících informací sociálními sítěmi umožňuje mimo jiné i jistá pasivita uživatelů. Ti sice řadu z nich považují za urážlivé, ale nejsou směrem k nim často nijak aktivní,“ uvedl koordinátor iniciativy Jaroslav Valůch.