Letošní cenu Pelikán obdrží od Listů Václav Klusoň
Vratislav DostálJedenáctá cena Pelikán bude udělena v úterý v Olomouci. Za práci pro politickou kulturu a občanský dialog se Listy rozhodly poctít ekonoma Václava Klusoně. Akce se zúčastní také Brigita Schmögnerová a Lubomír Mlčoch.
Jedenáctým laureátem ceny Pelikán se v úterý stane ekonom Václav Klusoň. Redakce dvouměsíčníku Listů mu ji udělí za práci pro politickou kulturu a občanský dialog. Stane se tak v 17 hodin v sále Centaurus Regionálního centra Olomouc.
Slavnostního udělení ceny se zúčastní také slovenská exministryně financí Brigita Schmögnerová a ekonom Lubomír Mlčoch. Ten charakterizoval dílo Václava Klusoně jako ekonomii, „jež vzešla z morální filozofie a pěstovala se univerzitně jako národní hospodářství na právnických fakultách“ a v níž „iluze a úniky do amorálního světa ,fyziky ekonomie‘ nemají místo.“
„Klusoň v jakémsi blahodárném osvobození se od převládajícího ducha doby a neoliberální ekonomie, hrající si na fyziku, jde ,proti trhu‘. Je-li však trh v krizi, je nezbytné proti trhu jít — jen tak lze dospět k vizi jeho dalšího vývoje,“ napsal Mlčoch před časem.
Václav Klusoň se narodil 6. srpna 1926 v Pohoře v okrese Svitavy. V roce 1946 začal studovat Vysokou školu obchodní, která pak byla přeměněna na Vysokou školu věd hospodářských. Byl přijat do semináře tehdejšího děkana VŠO profesora Josef Macka, jednoho z největších československých národohospodářů.
„Jsem jakýmsi polovičním komerčním inženýrem, na což jsem stále hrdý,“ říká. Po skončení studií a vojenské službě pracoval v chemickém podniku, odkud byl koncem roku 1954 přeřazen na ministerstvo chemického průmyslu. V polovině roku 1958 byl „pro nadbytečný počet nestraníků“ přeřazen do Výzkumného ústavu technicko-ekonomického, aby jej v roce 1966 znovu přeřadili do plánovacího odboru ministerstva.
Od srpnu 1968 do února 1969 studoval ekonomii a teorii řízení na půlroční stáži na univerzitě Case Western Reserve University v Clevelandu v USA. Po návratu nastoupil na ministerstvo průmyslu, odkud v roce 1971 na vlastní žádost odešel a pak byl přijat do Ekonomického ústavu ČSAV, kde pracoval až do roku 1991.
Počátkem roku 1990 byl členem týmu expertů, který dostal za úkol vypracovat první scénář přechodu na tržní ekonomiku. V čele týmu stál místopředseda vlády František Vlasák, členem byl také Lubomír Mlčoch.
Je autorem sedmi knih a asi 160 statí a úvah v časopisech (např. Politická ekonomie, Ekonomický časopis, Ekonomicko-matematický obzor, Plánované hospodářství, Moderní řízení, Národní hospodářství, Prostor, Ekonom, Literární noviny a také v Listech.)
Hodnost doktora věd získal v roce 1984. K šedesátým narozeninám obdržel stříbrnou plaketu Františka Palackého za zásluhy o rozvoj společenských věd. V roce 2010 mu udělila Hlávkova nadace ve spolupráci s Vysokou školou ekonomie a řízení cenu Milana Sojky.
První cenu Pelikán obdržel v roce 2004 Tadeusz Mazowiecki, první nekomunistický premiér v bývalém sovětském bloku po změnách roku 1989, dalšími laureáty byli spisovatelka Alena Wagnerová, maďarský bohemista György Varga, polský novinář Adam Michnik, politik Jaroslav Šabata, politoložka Vladimíra Dvořáková, německý katolický kněz Anton Otte, slovenská předsedkyně vlády Iveta Radičová, rakouská novinářka Barbara Coudenhove-Kalergiová a evangelický farář a bývalý mluvčí Charty 77 Miloš Rejchrt.
Václav Klusoň je prvním ekonomem z řad laureátů. O ceně hlasuje — vždy jednomyslně — výbor ve složení Antonín J. Liehm, Karel Skalický, Jan Šimsa, Jiří Vančura a redakce Listů.