Také Španělsko může ohrozit eurozónu

Petr Salamon

Kromě Řecka je eurozóna ohrožena i kvůli ekonomickým problémům Španělska. Jeho ekonomika tvoří až šestnáct procent celoevropského HDP. V poslední době se zdvojnásobil jeho fiskální deficit, nezaměstnanost je tam skoro nejvyšší z celé Evropské unie.

Sedmadvacet ministrů finanční Evropské unie se včera setkalo v Bruselu, aby řešilo ekonomické problémy Řecka. Mnozí z nich se obávali opakování obdobných problémů i v dalších zemích zasažených ekonomickou krizí, například v Portugalsku, Irsku a Itálii. Nejvážnější riziko ale po Řecku představuje Španělsko.

Mnozí ministři financí se obávají, že ještě než se vyřeší řecká krize, budou muset řešit problémy Španělska. Také španělský premiér José Zapatero přiznal problémy a obvinil z nich spekulanty.

Španělský státní dluh je na úrovni srovnatelné s Velkou Británií, Francií a Německem, tedy okolo šedesáti procent HDP. Španělské banky jsou silné a nenasytné, dokonce silnější než banky v jiných zemích. Ale španělský rozpočtový schodek se za krátkou dobu vyšplhal na dvojnásobek, skoro až k dvanácti procentům HDP, a konkuruje tak i Řecku.

Trhy mají z tohoto vývoje obavy. Ne tak silné jako v případě Řecka, ale v posledních týdnech například výrazně vzrostla tržní cena pojištění španělských vládních dluhů. Pohybuje se nyní okolo 139 tisíc euro za deset milionů státního dluhů, což je čtyřnásobek ceny pojištění ekvivalentního německého dluhopisu.

Španělské hospodářství je výrazně deformované. Stabilitu ohrožuje vysoká nezaměstnanost na úrovni dvaceti procent. Podle OECD je nejvyšší v celé Evropské unii. Dříve jeho ekonomika závisela na realitním boomu, což již dnes neplatí, a proto je jeho základní konkurenceschopnost v problémech.

Španělské problémy nejsou větší než například Portugalské nebo Řecké. Španělská ekonomika tvoří ale velikou část ekonomiky celoevropské. Zatímco Řecko tvoří dva a půl procent evropského HDP, Španělsko až šestnáct procent. Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny, uvedl: „Z ekonomického hlediska je jádro krize ve Španělsku, protože je mnohem větší.“

Obnova španělské ekonomiky by tak byla pro Evropskou unii velice nákladná. Existují důvodné obavy, že by toho nebyla eurozóna schopná. Mohl by pomoci Mezinárodní měnový fond, ale kdyby musel převzít tuto úlohu Evropské unie, byla by znatelně poškozena důvěryhodnost a soudružnost eurozóny.

Další informace:

Independent Eurozone contagion fears spread to Spain

IPS ECONOMY-EUROPE: Fear of Mediterranean Contagion Grows

    Diskuse
    February 18, 2010 v 12.01
    Nejsem ekonom a možná se ptám naivně: jak by mohl (a chtěl) Mezinárodní měnový fond "pomoci"? Není právě MMF (proč se vlastně jmenuje mezinárodní? čí zájmy zastupuje?) jednou z oněch mocných institucí diktujících pořádky, které k současnému stavu společnosti a hospodářství výrazně přispěly?