Poznámka historizující: Když se začalo před lety mluvit o případném vzniku nějaké obdoby německého Gauckova úřadu, měl jsem nad vznikem této instituce řadu pochyb (nejprve se to mělo jmenovat Památník doby nesvobody, pak Ústav paměti národa, nakonec vznikl Ústav pro studium totalitních režimů).

V rámci vytváření si  kvalifikovaného názoru na tuto otázku jsem si tehdy mimo jiné zajel i do Dobkovic u Děčína za někdejším majorem Státní bezpečnosti Jiřím Málkem, který mne, spolu s mými severočeskými kolegy — evangelickými faráři — měl za totáče „na starosti“. Zajímal mne názor bývalého estébáka na uvažovanou instituci.

Byl to rozhovor poněkud „pumprdentlich“, ale poučný — reakce majora StB by se dala shrnout do věty, kterou pronesl již na začátku rozhovoru: „My jsme si tehdá mysleli, že nás budete věšet na stromy, a vy se místo toho honíte a rvete mezi sebou“. Tím „vy“ myslel všechny odpůrce minulého režimu.

A opravdu je to občas tristní podívaná na někdejší disidenty, často v kmetském věku, jak se dnes mezi sebou hádají a dokonce soudí, kdo a jak se choval za minulého režimu, kdo byl, či nebyl na seznamu estébáckých informátorů, o kom se to smí a o kom nesmí zveřejnit, kde kdo koho urazil atd. atd.