Stovky až tisíce obyvatel Prahy by měly hnát vedení hlavního města k zodpovědnosti za to, že léta v rozporu se zákonem upravovalo územní plán a navyšovalo koeficient podlažní plochy. Výsledkem je mnohem vyšší a rozsáhlejší komerční výstavba, než bylo původně povoleno.

Arnika proto vyzvala všechny, které úředníci poškodili, aby podali na magistrát žalobu, a požadovali odstranění „nadměrných“ pater developerských projektů. Svou výzvu staví nevládní organizace na nedávném rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Problematická je podle expertů Arniky například výstavba v Sedlci nebo na Roztylech. Nevládní organizace zároveň zveřejnila na webu databázi úprav a nabízí lidem bezplatnou pomoc při podávání žalob. Vznik databáze i právní pomoc občanům podpořili Fond Otakara Motejla a Nadace VIA.

„Až tisíce lidí mohly být poškozeny nelegálními kroky magistrátu, kterým je nutné se bránit, a proto lidem nabízíme bezplatnou pomoc. Jsme přesvědčeni, že viníci mají nést odpovědnost za škody, které napáchají. Na to, že úpravy územního plánu jsou nelegální, jsme zodpovědné úředníky i vedení města upozorňovali,“ připomněl expert Arniky na územní plán Prahy Martin Skalský.

Dokonce i primátor Hudeček v květnu přeloňského roku přiznal, že si je nezákonnosti takového jednání vědom a slíbil nápravu. Svým slibům z prosince 2012, že úpravy územního plánu zastaví, nedostál a úpravy magistrátní úředních schvalovali po celý rok 2013. Skalský primátora také vyzval, aby odvolal ředitelku odboru územního plánu Jitku Cvetlerovou. Že Praha přišla kvůli úpravám v územním plánu v letech 2005 až 2010 o zhruba dvě miliardy, tvrdil sám Tomáš Hudeček z TOP 09, když nastoupil na funkci náměstka pro územní rozvoj.

„Úprava územního plánu se jedná velmi zjednodušeně o navýšení většinou koeficientu podlažní plochy, jinými slovy zvýšení takového jakéhosi třeba počtu pater, když to zjednoduším, které může být na daném území na daném pozemku postaveno. Tyto úpravy, které se provádějí, zhodnocují cenu toho pozemku. To znamená, zcela běžnou praxí je, že nějaký investor nebo kdokoliv vlastně koupí pozemek, který má v tu dobu nějaké maximální využití a dochází následně ke snaze toho investora zvýšit vlastně cenu toho pozemku navýšením právě toho množství betonu, které tam lze prostavět, což se právě dělá touto úpravou,“ řekl v květnu 2012 Radiožurnálu.

Nelegálních úprav územního plánu schválil odbor vedený ředitelkou Jitkou Cvetlerovou skoro 850. Sousedé se však o navýšení koeficientu podlažní plochy dozvěděli zpravidla až ve chvíli, kdy přijely stavební stroje. Proti více než 150 úpravám se poškození lidé stále mohou bránit soudní cestou. Arnika se zároveň obrátila na ministerstvo pro místní rozvoj, aby činnost magistrátu porušující stavební zákon, přezkoumal.

Výhrady soudů v Brně i v Praze jsou totožné: úředníci nemají právo rozhodovat o podobě města za zavřenými dveřmi a uzavírat skryté dohody s developery. Naopak občané mají právo se o rozhodovacím procesu dozvědět a musí dost příležitost se k plánované výstavbě vyjádřit.