Ředitelka pražského odboru územního plánu porušovala zákon

Vratislav Dostál

Úředníci z odboru územního plánu navyšovali takzvané koeficienty zástavby, nelegálních úprav schválil odbor Jitky Cvetlerové skoro 850. Arnika vyzvala primátora, aby Cvetlerovou, která je za nelegálních postup úřadu zodpovědná, odvolal.

Přestože nejpozději na konci roku 2012 musela vědět, že jedná v rozporu se zákonem, pokračovala Jitka Cvetlerová v nelegálních úpravách územního plánu, její úředníci z odboru územního plánu i nadále navyšovali takzvané koeficienty zástavby. Umožňovali tak developerům stavět například v Sedlci místo rodinných domů bytovky nebo naopak místo bytovek mrakodrapy na Roztylech.

Developeři se tím obohatili, lidem však úpravy územního plánu zhoršily kvalitu života. Že nelegální praxe skončí, sliboval na konci roku 2012 i primátor Tomáš Hudeček z TOP 09, přesto ústupky developerům probíhaly i v roce 2013. Arnika proto vyzvala primátora, aby Cvetlerovou, která je za stovky nelegálních úprav zodpovědná, odvolal.

„Chronickým problémem České republiky je vysoká míra korupce, lhostejnost politiků a nekvalitní práce úředníků. Jsme přesvědčeni, že viníci mají nést odpovědnost za škody, které napáchají. Tím spíše, že ředitelka odboru magistrátu byla placena z daní občanů a její plat je dostatečně vysoký na to, aby respektovala zákony a jednala v zájmu města. Na to, že úpravy územního plánu jsou nelegální, jsme ji upozorňovali. Teď proto nevidíme jinou cestu, než její odvolání,“ uvedl expert Arniky na územní plán Prahy Martin Skalský.

Nelegálních úprav schválil odbor Jitky Cvetlerové skoro 850. Sousedé se však o úpravě dozvěděli zpravidla až ve chvíli, kdy přijely stavební stroje. Proti 175 úpravám se poškození lidé stále mohou bránit soudní cestou. Zjistila to Arnika, která zveřejnila kompletní seznam úprav na svém webu. Poškozeným teď nevládní organizace nabízí bezplatnou právní pomoc při podávání žalob.

Sdružení se zároveň obrátilo na ministerstvo pro místní rozvoj, aby činnost magistrátu porušující stavební zákon, přezkoumal. Že jsou úpravy územního plánu nelegální, konstatoval již v roce 2011 pražský městský soud, v závěru roku 2013 pak v jiném případě došel ke stejnému názoru i Nejvyšší správní soud.

Výhrady soudů v Brně i v Praze jsou totožné: úředníci nemají právo rozhodovat o podobě města za zavřenými dveřmi a uzavírat skryté dohody s developery. Naopak občané mají právo se o rozhodovacím procesu dozvědět a musí dostat příležitost se k plánované výstavbě vyjádřit.

Konkrétně Městský soud v Praze se v roce 2011 zabýval žalobou občana Prahy 4, který byl poškozen zvýšením koeficientu zástavby v Holešovicích, kde se plánuje nová výstavba. Ředitelka Cvetlerová zde souhlasila s navýšením koeficientu zástavby o pět stupňů. To by v praxi znamenalo, že namísto maximálně šestipodlažních budov, které povoloval územní plán, by mohli developeři stavět libovolně vysoké mrakodrapy.

Arnika upozorňovala pražský magistrát na nelegálnost navyšování koeficientu určujícího objem staveb dlouhodobě, ale marně. Na konci roku 2012 Hudeček na setkání se zástupci nevládních organizací uvedl, že magistrát úpravy územního plánu zastavil. Avšak nebyla to pravda.