Hlavní problémy jaderné energetiky jsou stále tytéž: vysoké náklady na výstavbu, vysoká pravděpodobnost dlouhých zpoždění při výstavbě a kolísavé ceny elektřiny.

K tomu přistupuje okolnost, že v globální krizi si investoři osvojili mnohem opatrnější přístup a také vlády průmyslových zemí musí mnohem lépe počítat návratnost vložených investic, píše Julio Godoy pro agenturu IPS.

V nedávno zveřejněné analýze výhodnosti investic do nových jaderných elektráren skupina Citibank dospívá k závěru, že některá z „rizik, jimž budovatelé čelí, jsou tak ohromná a rozmanitá, že každé z nich může finančně zruinovat i tu nejsilnější energetickou společnost.“

Studie Citibank nazvaná Nové jádro — Ekonomika říká ne vypočítává pět hlavní rizik, s nimiž se budovatelé a provozovatelé nových jaderných elektráren musí střetnout. Jejich výčet připomíná známý vtip o čtyřech největších nepřátelích socialismu. V tomto případě se nejedná o roční období, nýbrž o patero rizik: jde o rizika spojená s projektem, s výstavbou, s cenou elektřiny, s provozováním elektrárny a s její likvidací.

Podle studie většina vlád průmyslových zemí prozatím ve svých úvahách o nových jáderných elektrárnách nedohlédla za rizika spojená s projektem. Studie ale podotýká, že navzdory své důležitosti je projektová fáze finančně nejméně rizikovou fází. Podle Citibank nejvážnější rizika číhají na investory při výstavbě, v cenách elektřiny a v provozních nákladech. Dokument jim přezdívá doslova zabijáci korporací.

Ekologické organizace by k tomu samozřejmě přidaly rizika spojená s bezpečností a s ukládáním radioaktivních odpadů. Citibank se ovšem věnuje čistě ekonomice.