Pouze křesťanští demokraté již mají jasno v tom, jak bude vypadat jejich kandidátní listina pro volby do Evropského parlamentu. Přesněji řečeno, lidovci schválili prvních deset jmen, kompletní kandidátní listinu bude schvalovat jejich celostátní výbor začátkem března. Eurovolby se uskuteční v květnu.

Kandidátku lidovců povede exministr bez portfeje v Topolánkově vládě Pavel Svoboda, z druhého místa se bude o hlasy voličů ucházet Michaela Šojdrová, která má zkušenost i s vedením KDU-ČSL. „Scházíme se minimálně jednou týdně, abychom doladili všechny detaily volební kampaně. Chceme vytvořit skutečně kvalitní program a nabídnout tak alternativu k euroskepticismu, který se rozmáhá mezi občany České republiky,“ tvrdí Svoboda.

„Je třeba si uvědomit, že Evropská unie nejsou oni, ale jsme to my a že nám členství v EU přináší také nesporné výhody,“ dodal. Šojdrová zdůrazňuje, že pro lidovce nejsou eurovolby druhořadým kláním. „Chceme prosazovat naše české zájmy, a proto potřebujeme spojence. Jestliže chceme prosadit například sníženou sazbu na dětské zboží, je důležité získat na svou stranu silné partnery. Jednoduše, co si nevyjednáme, nebudeme mít,“ uvedla Šojdrová.

V roce 2009 lidovce v eurovolbách volilo 180 451 (7,64 %) voličů. Znamenalo to pro ně zisk dvou mandátů. Podle zjištění Deníku Referendum kandidátky ostatních stran teprve vznikají. Pouze sociální demokraté, LEV 21 a pravděpodobně také hnutí ANO již mají jasno o svém lídrovi, ČSSD povede sociolog Jan Keller, národní socialisty Jiří Paroubek a Babišovo hnutí nejspíš někdejší diplomat a člen Evropské komise Pavel Telička.

TOP 09, ODS, komunisté či zelení zatím o kandidátkách jednají. „V současné době probíhají nominace, které jsou v kompetenci krajských výborů strany. Poslední z nich proběhne příští týden ve středu v Libereckém kraji,“ uvedla pro Deník Referendum tisková mluvčí KSČM Irena Ernestová

„O definitivní podobě kandidátky rozhodne ústřední výbor 22. února,“ dodala Ernestová. Nejvíce nominací mají podle jejích slov poslankyně Kateřina Konečná či europoslanci Jiří Maštálka a Jaromír Kohlíček. „To ale neznamená, že budou v čele kandidátky KSČM,“ uzavřela Ernestová rozhovor pro Deník Referendum.

Podobně je na tom TOP 09, také ona se nachází ve fázi nominací. Média sice spekulují, že jejich kandidátku povede senátor Jaromír Štětina či bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, podle mluvčí TOP 09 Martiny Týblové jde ale o ničím nepodložené informace. „Nyní probíhají nominace na úrovni krajů. Širší vedení strany rozhodne o kandidátce až v únoru,“ řekla Týblová pro Deník Referendum.

Občanští demokraté o kandidátce rozhodnou až v březnu. V médiích se nejčastěji hovoří o tom, že je do eurovoleb povede první místopředseda strany Jan Zahradil. O volitelné místo chtějí údajně usilovat také například europoslanec Edvard Kožušník nebo neúspěšný kandidát na prvního místopředsedu strany a poslanec Jiří Pospíšil.

„Hodlám převzít stoprocentní odpovědnost za evropské volby, za úspěch i neúspěch. A tou odpovědností myslím nejen přípravu strategie volební kampaně, ale i to, že kampaň povedu osobně. Delegáti to věděli, už když mě volili. Volby jsou test, jestli se nám restart podařil," uvedl pro server Týden.cz Zahradil.

Taktéž zelení o své kandidátce teprve rozhodují. V těchto dnech odstartují primární volby. „Základní a krajské organizace se budou usnášet a nominovat své kandidáty. O definitivní podobě rozhodne naše Republiková rada 9. března,“ uvedl pro Deník Referendum předseda zelených Ondřej Liška, o kterém se v médiích také spekuluje jako o možném lídrovi.

Volby do Evropského parlamentu proběhnou v květnu. Voliči České republiky si zvolí celkem jedenadvacet svých zástupců, při volbách je celá země jedním volebním obvodem. V České republice budou letošní volby do Evropského parlamentu celkem třetí, poslední se konaly v roce 2009. Zúčastnilo se jich 28,22 % voličů.

Před pěti lety volby vyhrála ODS, svůj hlas jí dalo 741 946 (31,45 %) voličů. Znamenalo to pro ni zisk devíti mandátů. Druhá skončila v roce 2009 ČSSD, kterou volilo 528 132 (22,38 %) voličů. V přepočtu na mandáty to pro sociální demokraty znamenalo zisk sedmi křesel v Evropském parlamentu. Před čtvrtými lidovci skončili třetí komunisté, získali 334 577 (14,18 %) hlasů a čtyři mandáty.