Čtvrteční oslavy výročí současného islámského režimu a revoluce 1979 začal Mahmúd Ahmadínežád provokativní poznámkou. Íránský prezident prohlásil před stotisícovým davem v Teheránu, že se Írán stal zemí, která disponuje jaderným potenciálem. Údajně je to díky tomu, že se mu poprvé podařilo dosáhnout vyššího stupně obohacení uranu.

Prohlášení podpoří obavy, že se země chystá sestrojit navzdory mezinárodním požadavkům jadernou zbraň, i když to Ahmadínežád rezolutně popírá. „Když říkáme, že nevyrábíme bombu, myslíme to vážně. Kdybychom chtěli bombu vyrobit, oznámíme to. Írán musí být svobodný, silný a musí vlastnit vrcholné technologie,“ řekl prezident.

Státní televize uvedla, že se shromáždění v nejdůležitější den íránského revolučního kalendáře zúčastnily desítky milionů lidí. Tvrzení však není možné vzhledem k velmi tvrdým opatřením vůči nezávislým médiím sedmdesátimilionové země ověřit. K opozičním protestům údajně došlo v Širázu, Isfahanu, Mašhadu a Ahwazu. Všechny byly ale podle informací mírné.

Stoupenci poraženého prezidentského kandidáta z červnových voleb Mira Hosseina Musávího však stále údajně volají po vypsání referenda, které by mělo vyřešit trvající politickou krizi. Opoziční demonstrace se ale v hlavním městě konaly v dostatečné vzdálenosti od hlavního proudu provládního shromáždění.

Další poražený kandidát na prezidenta Mahdí Karrúbí byl donucen uprchnout z Teheránu poté, co ho napadli příslušníci bezpečnostních složek. Jeho syn Hossein Karrúbí prohlásil, že včerejší zásah proti demonstrantům byl nejkrutější za posledních osm měsíců.

Včerejší tvrdá bezpečnostní opatření, zastrašování veřejnosti a umlčení opozičních médií umožnily oficiálním orgánům získat převahu. Milicionáři zatarasili příjezdové cesty a demonstranty pro snadnější identifikaci posprejovali barvou. Mezi zatčenými byli i vnučka ajatolláha Chomejního a bratr bývalého prezidenta Muhammada Chátamího. Oba byli později propuštěni.

Iránské úřady neotálely s ohlášením vlastního vítězství v nejvážnějších nepokojích, s nimiž se režim za svou jednatřicetiletou existenci musel potýkat. „Mohutná účast na našich shromážděních vyrazila dech ústřednímu velení našich protivníků včetně Američanů, Britů a sionistického režimu," vyslovil se generál major Ghulam-Ali Rašid, zástupce vrchního velitele íránských ozbrojených sil.

Opoziční internetové stránky ve čtvrtek vyjádřily zklamání, stejně jako obavy z následků konfrontace s bezpečnostními silami. Mnoho lidí se o víkendu rozhodlo Teherán opustit. Pozorovatelé hlásili, že se oproti dřívějším protestům objevilo méně lidí se zelenými páskami nebo páskami, které nosí Musávího stoupenci.

„Bylo nás tři sta, maximálně pět set proti deseti tisícům lidí. To znamená, že oni vyhráli a my prohráli. Porazili nás už jen tím, že dokázali shromáždit takové množství lidí. To ale neznamená, že jsme byli poraženi definitivně. Potřebujeme čas,“ řekl jeden demonstrant agentuře Associated Press.

Írán v poslední době přitahuje mezinárodní pozornost převážně jadernou otázkou, kterou řeší především americké diplomatické úsilí uvalením sankcí. Ve čtvrtek večer však Evropská unie vyjádřila velké obavy o další uplatňování svobody slova a projevu.

„Scény násilné represe jsou v Íránu v posledních měsících na denním pořádku. Násilné zásahy proti těm, kdo volají po dodržování základního lidského práva na svobodu projevu a shromáždění, stálo režim důvěru vlastních lidí i mezinárodních společenství. Odhodlání demonstrantů dosvědčují jejich akce v ulicích, dokazují jejich přání získat lidská práva a základní svobody, mít v zemi demokracii,“ řekla ministryně EU pro zahraniční záležitosti Catherine Ashtonová.

Další informace:

The Guardian Iranian regime uses anniversary crowds and crackdown to muzzle opposition