Ve středu pokračovala schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny. Jejím klíčovým bodem byla volba nového vedení. Na pozici předsedu dolní komory by nominován Jan Hamáček z ČSSD, ve volbě neměl protikandidáta. Podle očekávání byl novým předsedou Poslanecké sněmovny zvolen hned v prvním kole první volby, svůj hlas mu dalo 195 poslanců. Hamáček je vůbec nejmladším předsedou dolní komory v její novodobé historii.

Jan Hamáček je zároveň sedmým předsedou Poslanecké sněmovny od vzniku samostatné České republiky. Před ním jednu z nejvyšších ústavních funkcí zastávali Milan Uhde (1992- 1996), Miloš Zeman (1996-1998), Václav Klaus (1998-2002), Lubomír Zaorálek (2002—2006), Miloslav Vlček (2006-2010) a Miroslava Němcová (2010-2013).

„Jan Hamáček je všeobecně akceptovaný a respektovaný člen Poslanecké sněmovny, v minulém volebním období působil jako místopředseda a výsledek volby je příslibem toho, že sněmovna bude pod jeho vedením velmi dobře fungovat," okomentoval výsledek volby předseda sněmovní frakce ČSSD Roman Sklenák. Podle předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky volba předsedy dolní komory naznačila, že by se nová sněmovna mohla pokusit o lepší politickou kulturu z hlediska komunikace jak mezi jednotlivými stranami, tak mezi budoucí vládní většinou a příští opozicí.

„Funkci předsedy přijímám s pokorou a těším se na spolupráci s jedním každým z vás. Chtěl bych zlepšit vnímání Poslanecké sněmovny v očích veřejnosti a mám naději, že se sněmovna stane konstruktivní dílnou,“ uvedl Hamáček ihned po svém zvolení v projevu, jehož součástí byla i citace Františka Tomáška, prvorepublikového sociálního demokrata, který byl předsedou revolučního národního shromáždění ustaveného na podzim roku 1918.

„Přeji si, abychom přistoupili k našemu společnému dílu odpovědně a měli odvahu ve svých rozhodnutích vždy dávat na první místo zájmy republiky a jejích občanů," dodal předseda Poslaneckého sněmovny s tím, že veřejnost od politiků očekává, aby začali co nejdříve pracovat. V této souvislosti uvedl, že prvním úkolem nově zvolených poslanců bude schválení státního rozpočtu. „Jsem přesvědčen, že je stále možné, aby byl schválen ještě do konce roku. Pokud by vše šlo tak, jak má, první čtení by mohlo proběhnout 11. prosince,“ zdůraznil Hamáček.

Po volbě předsedy Poslanecké sněmovny a krátké přestávce poslanci přistoupili k volbě místopředsedů. Již dříve se strany zastoupené ve sněmovně shodly, že místopředsednické posty budou v nově zvolené sněmovně čtyři. V prvním kole první volby se o tato čtyři místa ucházelo šest politiků: Jaroslava Jermanová (ANO), Vojtěch Filip (KSČM), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Miroslav Kalousek (TOP 09), Miroslava Němcová (ODS) a Tomio Okamura (Úsvit).

Volební systém volby místopředsedů je nastaven tak, že každý z poslanců může hlasovat maximálně pro čtyři kandidáty. Prakticky to znamená, že na volebním lístku může zaškrtnout nejvýše čtyři jména. Místopředsedou dolní komory se pak stává každý z kandidátů, jež získá většinu platných hlasů. V případě, že by většinu získalo více kandidátů, než kolik je místopředsednických pozic, zvítězil by ten s vyšším počtem hlasů. Naopak v případě, že by v prvním kole poslanci nezvolili všechny čtyři místopředsedy, koná se druhé kolo první volby. Do něj postupují první dva kandidáti, kteří v prvním kole neobdrželi většinu hlasů.

A to se také stalo. V prvním kole poslanci zvolili tři místopředsedy sněmovny. Jaroslava Jermanová a Vojtěch Filip obdrželi shodně 151 hlasů. Místopředsedou dolní komory se stal také předseda lidovců Pavel Bělobrádek, svůj hlas mu dalo 133 poslanců. Další tři kandidáti nezískali většinu hlasů. Čtvrtý skončil Tomio Okamura se ziskem šestasedmdesáti hlasů. Pátý se umístil Miroslav Kalousek, prvnímu místopředsedovi TOP 09 svůj hlas dalo dvaašedesát zákonodárců. Okamura s Kalouskem tudíž postoupili do druhého kola první volby. Naopak Miroslava Němcová obdržela pouze třiapadesát hlasů, ve volbě tak neuspěla.

Ve druhém kole první volby pak nedostal ani jeden z kandidátů potřebný počet hlasů. Okamuru volilo pětasedmdesát poslanců, Kalouska třiasedmdesát. Tím středeční první volba místopředsedů dolní komory skončila. Nyní strany přistoupí k novým nominacím, poslanci si pak čtvrtého a zároveň posledního místopředsedu zvolí na příštím jednání Poslanecké sněmovny. Miroslav Kalousek v rozhovoru pro ČT24 již avizoval, že kandidovat znovu nebude.