Vzpomínka na Amarilda

František Kalenda

I v Brazílii dosud přežívá několik pozůstatků minulého režimu, zde pravicové diktatury. Jedním z nich je brutalita Vojenská policie. Stále více lidí se ovšem odmítá s tímto dědictvím smiřovat.

Den Památky všech věrných zesnulých si obyvatelé favely Rocinha v Riu de Janeiru připomněli minulý týden netradičně. V maskách a s figurínou mrtvého těla se průvodem vydali směrem k policejní stanici. Nesli přitom portréty a fotografie muže, jehož zmizení před několika měsíci otřáslo celou Brazílií.

Amarildo de Souza zmizel 14. července po policejním zátahu; Rocinha, která je největší favelou, tedy chudinskou čtvrtí v Riu a pravděpodobně i v celé zemi, se stala místem protidrogového zásahu Policejní pacifikační jednotky (UPP). Amarilda, zedníka a otce šesti dětí, ten večer viděli naposledy při odvodu na policejní výslech do improvizované stanice, kde se ho měli ptát na ukryté zbraně a drogy.

Už se nevrátil.

Amarildova rodina a jeho přátelé od počátku tvrdili, že muž byl umučen k smrti vyslýchajícími policisty. Velitel místní UPP Edson Santos se pokoušel vytvořit falešnou verzi a udělat z Amarilda a jeho rodiny osoby napojené na drogový byznys. Nic takového se ale neprokázalo. Santos sám byl zatčen jako hlavní obviněný a spolu s ním čtyřiadvacet dalších policistů; čtyři jsou obviněni z přímého podílu na mučení a zbytek jako komplici, kteří o činu věděli.

Nyní, díky probíhajícímu soudu, již víme, že Amarildovo mučení trvalo zhruba tři čtvrtě hodiny, během kterých byl postupně dušen igelitovým pytlem na hlavě, týrán elektrošoky a topen ve vědru vody z klimatizace, kde byla později nalezena jeho krev. Epileptik Amarildo následkům mučení podlehl; celá zasahující jednotka pak tělo zakryla a odvezla na neznámé místo. Jeho lokaci zatím nikdo neprozradil. Rodina umučeného muže tedy mohla v den Památky všech věrných zesnulých u policejní stanice pohřbít pouze prázdnou rakev.

Kontext případu

Amarildovo zmizení nejen výrazně přispělo k intenzitě brazilských protestů a vyvolalo zájem světových organizací jako Amnesty International, ale též znovu rozpoutalo diskuzi o programu pacifikace favel, jehož byla operace součástí. Program představený brazilskou vládou v roce 2008 měl vyčistit nejnebezpečnější favely ve velkých brazilských městech před papežskou návštěvou, mistrovstvím světa ve fotbale a olympiádou, zlomit moc drogových gangů v těchto oblastech a přispět k vylepšení reputace země pověstné kriminalitou. Právě kvůli tomu vznikly Policejní pacifikační jednotky sestavené z vybraných příslušníků Vojenské policie. Pacifikaci obvykle zahajuje rozsáhlá operace proti šéfům drogových gangů následovaná trvalou přítomností UPP ve favele, dokud nedojde k obnovení civilní správy a normálního života.

Zpočátku se zdálo, že program je mimořádně úspěšný. Během pacifikace první favely nedošlo k jedinému výstřelu. V Riu de Janeiru, městu proslulém zločinem, klesl od začátku policejní pacifikace počet vražd na polovinu a nyní je nižší než v mnoha velkých amerických městech.

Již před Amarildovým zmizením se ale začaly objevovat první náznaky, že situace není ideální. Nejčastější jsou stížnosti na vysokou míru policejní brutality. Amnesty International odhaduje, že jenom ve státě Rio de Janeiro bylo mezi letošním lednem a červencem s účastí policie spácháno na 233 vražd. Ve stejnou dobu zmizelo více než tři tisíce lidí.

×