Karlovarská nemocnice nakupovala v rozporu se zákonem
Vratislav DostálKrajská nemocnice v Karlových Varech nakupovala v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Informuje o tom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který nemocnici uložil pokutu ve výši 300 000 korun.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil Karlovarské krajské nemocnici pokutu ve výši 300 tisíc korun za nedodržení postupu stanoveného zákonem o veřejných zakázkách. Nemocnice totiž uzavírala řadu smluv na dodávky anesteziologických přístrojů a monitorů, zdravotnických přístrojů a zařízení a zdravotnického materiálu, aniž by provedla některé ze zadávacích řízení stanovených zákonem.
Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže mohl takový postup podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Rozhodnutí Úřadu je pravomocné, zadavatel proti němu nepodal rozklad.
Karlovarská krajská nemocnice uzavřela v roce 2006 se společností PURO-KLIMA tři kupní smlouvy na anesteziologické přístroje a monitory v celkové výši přesahující pět milionů korun (bez DPH).
ÚOHS prokázal, že smlouvy tvořily z hlediska věcného, časového i místního jeden celek. Jednalo se tudíž o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, pro jejichž zadání musí být použito některého ze zadávacích řízení uvedených v zákoně.
V roce 2007 pořídil zadavatel také zdravotnické přístroje a zařízení od společnosti Siemens, které vyúčtoval na základě pěti faktur v celkové výši 2,89 milionu korun (bez DPH).
I v tomto případě zadavatel rozdělil předmět veřejné zakázky, čímž došlo ke snížení ceny pod finanční limit stanovený zákonem. Z hlediska věcného, funkčního, časového a místního tvořila zakázka jeden celek. Jednalo se tedy opět o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, která měla být zadána v některém ze zadávacích řízení stanovených zákonem.
Karlovarská krajská nemocnice dále nakupovala v roce 2007 zdravotnický materiál od několika společností. Žádná z dodávek přitom neproběhla v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Celkové vynaložené finanční prostředky na nákup zdravotnického materiálu přesáhly devadesát milionů korun.
Jednalo se o dodávky zajišťující provoz zadavatele, jejichž nutnost bylo možno objektivně předpokládat. Dodávky probíhaly opakovaně a kontinuálně v průběhu celého zkoumaného období.
I v tomto případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel porušil zákaz dělení veřejné zakázky. Tentokrát se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky a měla být zadána v některém ze zákonem stanovených typů zadávacích řízení.
Zadavatel totiž mohl podle Úřadu například využít institutu rámcové smlouvy, který umožňuje uzavřít na základě zadávacího řízení písemnou smlouvu na dobu určitou s jedním či více uchazeči a upravit tak podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek.
„Postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že by v rámci transparentně uskutečněného zadávacího řízení neobdržel i jiné, výhodnější nabídky,“ tvrdí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.