Jaký zákon bych prosadil? I.: Jan Chvojka, Soňa Marková, Martin Stropnický

Vratislav Dostál

Redakce Deníku Referendum zahajuje předvolební anketní seriál. Kandidátů do Poslanecké sněmovny se ptáme, který zákon by v případě svého zvolení chtěli prosadit. Zveřejňujeme odpovědi Martina Stropnického, Soni Markové a Jana Chvojky.

Každý pracovní den až do předčasných sněmovních voleb, které proběhnou příští pátek a sobotu, zveřejní redakce Deníku Referendum tři odpovědi kandidátů do dolní komory na otázku, který zákon by v případě svého zvolení chtěli ve sněmovně prosadit.

Cyklus zahajují lídr jihomoravské kandidátky ANO Martin Stropnický, stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková z KSČM, která vede kandidátku v Královéhradeckém kraji a Jan Chvojka, který se o hlasy voličů uchází v Pardubickém kraji na kandidátce ČSSD.

Jan Chvojka, ČSSD, šestý na kandidátce v Pardubickém kraji

Jako první bych navrhl změnu zákoníku práce. Dle stávajícího zákoníku práce mohou spory z pracovněprávních vztahů rozhodovat i rozhodci, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou v pracovní smlouvě či dohodě. Takové ujednání je mnohdy sjednáváno pod nátlakem zaměstnavatele a často je už součástí pracovní smlouvy. 

Zaměstnanec, který se o zaměstnání uchází, není zpravidla v takovém postavení, aby mohl o obsahu smlouvy jednat. Přitom se zaměstnanec uzavřením takové rozhodčí doložky může zbavit veškeré ochrany, kterou mu poskytuje jak zákoník práce, tak i procesní normy, kterými se řídí soud. 

Zaměstnavatel na základě rozhodčí doložky může vymáhat i vykonstruovaný nárok. Naopak zaměstnanec nemusí uspět se svým oprávněným nárokem dle zákoníku práce. Rozhodčí doložka může stanovit, že rozhodci ad hoc postupují podle svých pravidel či podle zásad spravedlnosti (ekvity), nikoli podle občanského soudního řádu, a pokud tak rozhodčí doložka stanoví, nemusí být rozhodčí nález odůvodněn. 

Rozhodce tak například nemusí vzít v úvahu při rozhodování o povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli způsobenou škodu zákonný limit pro náhradu škody způsobenou nedbalostí. Rozhodce může dokonce ve svém nálezu vyřknout, že zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, a tím zaměstnanci uložit povinnost nahradit škodu v plné výši. 

Obdobně může rozhodce rozhodovat o náhradě ušlého zisku bez jakéhokoli omezení. Rozhodce nemusí respektovat zákonné normy o odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz či nemoc z povolání. Dokazování — výslechy svědků, znalci, atd. — tomu všemu se rozhodce ad hoc taktéž může snadno vyhnout. 

×
Diskuse
October 14, 2013 v 18.10
Ad Martin Stropnický
Proč se vůbec tenhle člověk snaží dostat do parlamentu, když smyslem činnosti tohoto orgánu je právě vydávání psaných zákonů?
JJ
October 15, 2013 v 18.47
Ten Stropnického postoj je projevem libertariánského populismu. Podobně jako proslovy Petra Macha a spol. o 45 zbytečných úřadech... Potřebujeme snad zákon, který zakazuje souložit s dětmi? Každý přece ví, že je to špatné...
_______________

Jinak teda jsem příjemně překvapen odpovědí pana Chvojky - jasná a konkrétní představa... Škoda, že takovými hlasy nezní ze socdem souvisle a do všech oblastí...