Evropa čelí institucionální krizi a ztrácí sebevědomí
Anna SedláčkováEvropa teprve postupně zjišťuje, co je to vlastně Lisabon, který na podzim ratifikovaly poslední členské státy včetně České republiky. Zatím z nejasností plyne chaos a ten znamená vždy mezinárodní oslabení. Možná ale spíš ve vlastních očích.
Sedmadvacet ministerských předsedů se ve čtvrtek sjede do Bruselu na první unijní summit pod vedením nového prezidenta Evropské rady Hermana van Rompuye. Evropa je před schůzkou nezvykle dlouho skleslá. Důvody? Podle nejvyšších činitelů, analytiků a diplomatů má ve světě náhle mnohem menší význam.
Vedoucí představitelé Evropy navíc jako by nevěděli jak se vypořádat s krizí jednotné měny a vedou potyčky ohledně nové unijní příručky — Lisabonské smlouvy, píše pro deník Guardian Ian Traynor. „Vzduchem létají nadávky a obviňování. Není to hezký obrázek a zbytku světa musí připadat žalostný,“ vyslovil názor vysoce postavený evropský diplomat.
Od prosincového setkání předsedů vlád v Bruselu atmosféra ztrpkla. Mocenský význam Evropy, jež se v otázce klimatických změn prohlašovala za vzor, po mezinárodní kodaňské konferenci o klimatických změnách poklesl. „V Kodani jsme viděli, že se Evropa nepočítá,“ uvedl Daniel Gros z bruselského Centra pro studium evropské politiky.