Bílý dům oznámil, že se Barack Obama nezúčastní společného květnového summitu EU a USA v Madridu. Částečným důvodem je frustrace Washingtonu ze zmateného řízení Evropské unie a souboje tří jejích prezidentů o moc. Toto setkání mělo původně symbolizovat úzkou spolupráci mezi Spojenými státy a Evropou. Guardian to označil za první selhání nové Lisabonské smlouvy.

Diplomaté v Bruselu uvedli, že zrušení Obamovy účasti vzbulo v institucích Evropské unie velké rozpaky. Chtěli totiž posílit postavení Evropské unie na světové scéně poté, co skončily desetileté debaty o Lisabonské smlouvě.

„Obama se obrátil k Evropě zády,“ napsaly významné španělské noviny El Pais. Španělsko navíc podle deníku Independent odřeklo účast na pravidelném každoročním setkání ve Washingtonu v reakci na toto rozhodnutí.

Bruselský diplomat řekl Guardianu: „Spojené státy prostě nevědí, s kým by měly jednat. To je dost otrávilo. Dříve se domnívaly, že Lisabonská smlouva vyřeší všechny tyto problémy.“

Náměstek americké ministryně zahraničí PJ Crowley ve Washingtonu vyjádřil nejistotu, kdo vlastně EU vede. „Myslím si, že bude trvat nějakou dobu, než pochopíme, jak budou různá vysoká jednání probíhat,“ řekl Crowley.

Washington zjistil, že by si Obama musel podat na summitu ruku se třemi prezidenty EU: s Hermanem van Rompuyem, předsedou Evropské rady, José Manuelem Barrosem, předsedou Evropské komise, a José Luisem Rodríguezem Zapaterem, předsedou španělské vlády, která bude řídit jednání EU.

Lisabonská smlouva vytvořila post prezidenta Evropské rady za účelem zajištění kontinuity evropských institucí, zároveň ale nezrušila pravidelnou šestiměsíční rotaci evropského předsednictví. K tomu existuje ještě pozice předsedy Evropského parlamentu.

Zapatero, Barroso i van Rompuy jsou podle Independentu v evropských institucích označováni za „tři mudrce“, někdy také za „tři idioty.“ „Situace je nyní bouřlivá. Evropské instituce vypadají velmi nemotorně a nepřipraveně se všemi těmi figurkami,“ řekl britský liberální poslanec v Evropském parlamentu.

Španělský prezident Zapatero se pustil do souboje o nadvládu nad Evropskou unií s van Rompuyem. Významné diplomatické zdroje v Bruselu naznačily, že měl Zapatero strach, že se dostane v rámci evropských jednání na okraj. Proto se snažil setkáním s Obamou posílit svou pozici. Například prosadil, že setkání bude probíhat v hlavním městě Španělska Madridu a nikoliv v hlavním centru Evropské unie Bruselu.

„Pokazili to Španělé,“ řekl Guardianu nespecifikovaný diplomatický zdroj. „Zapatero se příliš tlačil na vrchol. Každý ví, že se Obama potřebuje soustředit zejména na vlastní domácí agendu.“

Obamovo rozhodnutí odmítnout účast v Madridu je prý znamením, že jeho příslib častějších mezinárodních jednání byl odsunut na pozadí vnitřními starostmi Spojených států. Obama chce nyní trávit více času doma poté, co demokraté přišli o svou voličskou baštu v Massachusetts.

Státní tajemník Bílého domu pro Evropu Philip Gordo řekl novinářům, že Obama „má letos příliš přeplněný program a může cestovat jen omezený čas. Washington ale nadále pevně stojí při Evropské unii.“

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Hammer odmítl, že by rozhodnutí vyjadřovalo pohrdání EU. „Prezident se zavázal k silným vztahům mezi Spojenými státy a Evropskou unií, stejně jako s Evropou obecně. Neexistovaly ale žádné dřívější plány, že by měl přiletět na španělský summit letos na jaře.“

Obama prý byl otrávený, když si musel na summitu EU v dubnu minulého roku v Praze podat ruku se sedmadvaceti zástupci EU. Obama také dříve poprosil Joe Bidena, amerického viceprezidenta, aby převzal některé jeho povinnosti, když musel v listopadu jednat se švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem. Ten tehdy předsedal evropským institucím. Obama ho považoval za okrajovou postavu, protože zastupuje jen devítimilionový národ.

Další informace:

Guardian Snub for EU as Barack Obama ducks out of summit

Independent Who's Obama going to call when he wants to talk to Europe?