Problematika whistleblowingu — oznamování nekalých praktik, patří v České republice stále mezi oblasti poměrně neznámé, a to jak pro laiky, tak politiky či úředníky. Nejen proto vydalo občanské sdružení Oživení publikaci, prostřednictvím které chce zvýšit povědomí o dané problematice. Kniha by zároveň měla sloužit jako materiál, z něhož bude možné čerpat inspiraci pro vznik nové právní úpravy ochrany oznamovatelů, která v České republice stále chybí.

Přestože se Česká republika zavázala prostřednictvím mezinárodních úmluv a dalších dokumentů přijmout účinné nástroje na ochranu oznamovatelů, stále patří do skupiny evropských zemí, které nic takového nezavedly. Právní řád sice obsahuje úpravu některých dílčích aspektů problematiky whistleblowingu, nicméně z hlediska funkčního systému a ochrany oznamovatelů je podle expertů současný stav nedostatečný.

„Whistleblowing lze považovat za velmi důležitý nástroj boje proti korupci a dalším nekalým praktikám ve veřejném i soukromém sektoru. Aby ovšem tento nástroj byl skutečně účinný, musí být na pevných základech vytvořeno prostředí pro jeho praktické uplatnění.“ vysvětlil jeden z autorů analýzy Vít Sochovský.

Publikace podle něj předkládá ucelený soubor doporučení, jak by nová samostatná právní úprava ochrany oznamovatelů měla vypadat. Vychází zejména z analýzy některých dílčích institutů v české legislativě, jež s whistleblowingem souvisejí, a především z porovnání zahraničních úprav s důrazem na příklady dobré praxe, které by bylo možno implementovat také u nás.

Při vzniku nového zákona by se mělo podle Oživení dbát především na několik klíčových prvků, mezi něž patří například poskytování ochrany oznamovatelům jak z veřejného, tak soukromého sektoru, široce pojatý předmět právní úpravy, zavedení vnitřních i externích oznamovacích mechanismů či vznik nové nezávislé instituce, popřípadě rozšíření kompetencí institucí stávajících, posílení procesních práv oznamovatelů, popřípadě nevládních organizací v pozici zástupce oznamovatele a kvalitní informační kampaň pro veřejnost.

Nezbytnost legislativní změny podtrhují také zkušenosti Oživení z praxe. „Publikaci jsme obohatili také o několik příběhů whistleblowerů. Naším záměrem je dodat lidem odhodlání a více odvahy při nepříjemném rozhodování, které musí učinit, když kladou na misky vah veškerá pro a proti spojená s oznámením nepravostí, o nichž ostatní mlčí, nevědí nebo nechtějí vědět,“ uvedl Štěpán Rattay z Oživení.

Whistlebloweři mohou být i v českých poměrech velmi důležitým zdrojem informací vedoucích k odhalování a prevenci podvodného jednání a korupce. Podle Oživení je proto na čase, aby se toto téma více dostalo do povědomí veřejnosti, a aby sliby o nové právní úpravě konečně nabyly reálnou podobu, která dokáže zajistit skutečnou ochranu oznamovatelů.

Studie Oživení vznikla a následně posloužila jako podklad pro přípravu vládního materiálu, který skončil pouze v podobě návrhu novely antidiskriminačního zákona. O publikaci Oživení se opírá také skupina senátorů, která předkládá návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Přestože lze obě zmíněné legislativní aktivity vnímat jako vykročení správným směrem, podle expertů Oživení vyžadují oba návrhy zásadní rozpracování.

Další informace:

Publikace v elektronické verzi ke stažení.