Prolomení limitů těžby hnědého uhlí a s tím související potřeba zbourat Horní Jiřetín svědčí nikoli o energetické nouzi, ale o přepjaté „ekonomizaci“, ba přebujelé „fiskalizaci“. Zatímco například v době, kdy Horní Jiřetín vznikal a úspěšně se rozvíjel, peníze byly toliko prostředkem k vytvoření díla, skutečné hodnoty, tak dnes se dílo a jeho hodnota naopak stává prostředkem k získání peněz (a to za jakoukoli cenu, i za cenu jeho zničení):

„Litvínov bude v případě prolomení limitů těžby hnědého uhlí požadovat po firmě Czech Coal miliardu korun jako kompenzaci,“ napsaly Lidové noviny, což „Litvínovská uhelná ze skupiny Czech Coal vnímá jako příznivou zprávu. Vedení města chce navíc i po dobu těžby každý rok deset tisíc korun pro každou domácnost. Czech Coal je připraven investovat do zpřístupnění zásob hnědého uhlí za územními limity až 22 miliard korun.“