Čínští Ujguři ve slepé uličce

Redakce DR

Sin-ťiang, kterému Ujguři často říkají Východní Turkestán, je bohatý na nerostné suroviny, ropu a zemní plyn. Podle státních zdrojů disponuje 138 ze 171 v Číně známých rud, jednou třetinou zásob ropy a plynu a čtyřiceti procenty uhlí v zemi.

Po mnoho let byla Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang na vyprahlém severozápadě Číny dějištěm střetů s autoritou centrální vlády a etnického násilí mezi muslimskými Ujgury a čínskými Chany.

Kritici vládě vyčítají, že zneužila protiteroristické legislativy a dalších opatření k ospravedlní vážného porušování lidských práv Ujgurů, turkickým jazykem mluvící menšiny. Zprávou Světového ujgurského kongresu (WUC) se minulý týden začal zabývat Výbor OSN pro ekonomická, sociální a kulturní práva. Výbor složený z osmnácti nezávislých expertů, má mimo jiné dohlížet na dodržování Mezinárodního paktu o ekonomických, sociálních a kulturních právech (IESCR), ke kterému se Čína připojila v roce 2001.

„Spojené národy jsou místem, kde se mohou národy dovolat svých lidských práv, když jsou veškeré snahy na národní úrovni mařeny,“ říká Michael Phillips z WUC. „A  to je to přesně případ dnešní Číny,“ dodává. Podle WUC jsou Ujguři v Číně diskriminováni v zaměstnání, je omezováno jejich právo mluvit Ujgursky, uskutečňovat své náboženské a kulturní obyčeje, dochází k záhadným zmizením, odebírání tělních orgánů, či nezákonným domovním prohlídkám.

Tyto praktiky jsou přitom v ostrém kontrastu s dokumentem čínské státní rady ze 14. května Rozvoj lidských práv v Číně v roce 2012. Ten zdůrazňuje úspěchy vlády v zajišťování náboženských svobod a autonomie regionů obývaných etnickými menšinami. Čínská ústava navíc zaručuje náboženskou svobody v zemi a deklaruje, že „stát respektuje normální náboženské praktiky“.

×