Nejpravděpodobnějším vyústěním současné politické krize v Itálii se zdá být vytvoření kompromisního kabinetu. Soudí to pozorovatelé z velkých agentur s ohledem na události posledních dnů. Alan Johnson z BBC připomíná dohody, jež spojily hlavní pravicovou a levicovou stranu při víkendové volbě prezidenta; Seema Guptová z France 24 upozorňuje, že volání po kabinetu sílí i v italských velkopodnikatelských kruzích. Denis Greenan a Sandra Cordonová z agentury ANSA pak přibližují politika, který byl ve středu vybrán, aby vládu s většinovou podporou sestavil — místopředsedu a hlavní postavu pravicového křídla středolevicové Demokratické strany (PD) Enrica Lettu.

„Jde o umírněného politika mladší generace (...), bývalého křesťanského demokrata s vazbami na středopravicový Lid svobody (...) Má zkušenosti z postu ministra pro evropské záležitosti (...), je oblíbený mezi průmyslníky i známý v zahraničí,“ píší Greenan a Cordonová.

„Letta je nadán právě tím druhem politické přizpůsobivosti, jež může italská vláda k překonání dvouměsíčního patu potřebovat,“ uvádějí dále.

Sám Letta se nechal ve středu slyšet, že cítí, jak jsou Italové „již otráveni politickými tahanicemi“ a že se pokusí „se vším odhodláním“ obnovit důvěru v politiku. Vláda, kterou má sestavit, bude prý nutně opřena o podporu „napříč politickým spektrem“, bude prosazovat „objektivně nutné reformy“ a skončí s politikou, jež vidí všelék ve škrtech a úsporách.

Pozorovatelé očekávají, že Letta nesestaví čistě velkokoaliční vládu, ale kabinet s vyváženým zastoupením nestraníků a představitelů dvou největších stran — PD a Lidu svobody (PdL) Sivla Berlusconiho. Zřejmě o jejich zákonodárce se bude pak vláda i opírat.

Cesta k dohodě

Období nejistoty trvá v Itálii již rok a půl, zvláště cítit je ale od únorových parlamentních voleb. Středolevicový blok vedený PD a jejím předsedou Pierem Luigim Bersanim sice v únoru dostal nejvíce hlasů, nepodařilo se mu však získat většinu v Senátu. Strany levice tak byly odsouzeny ke spojení buď s populisty, resp. radikálními demokraty z Hnutí pěti hvězd (M5S), což tato strana odmítla, nebo k vytvoření velké koalice s Berlusconiho PdL, jíž zase nechtěla drtivá většina levice.

Bersani vyjednával se zástupci M5S déle než měsíc; před dvěma týdny však přiznal, že vládu s většinou sestavit nedokáže. Následně vystřídala rozhovory o vládě příprava nepřímé volby prezidenta, jíž se dle pozorovatelů otevřela nynější cesta ke kompromisu — volbu, která probíhala v závěru minulého týdne, totiž rozhodla právě dohoda největších.

Prezidentem se následně stal opět Giorgio Napolitano, který nominaci přijal rovněž jen pod podmínkou, že strany odloží vzájemné spory a že se na nějaké vládě už konečně dohodnou.

Tajemník Berlusconiho PdL Angelino Alfano ve středu uvedl, že pravice Lettovu koalici podpoří, pokud nepůjde o „slabý kabinet na krátkou dobu“ a kadyž jí vyjádří „jasnou a skutečnou podporu“ také PD. Zástupci Hnutí pěti hvězd se naopak nechali slyšet, že jde o „typický velkokoaliční projekt, který byl domluven v zákulisí“ a že si dvě největší strany chtějí prostě jen rozdělit moc. M5S tak podle pozorovatelů Lettovu vládu takřka jistě nepodpoří; možná i vyzve svoje příznivce k protestům.

Není prozatím jasné, jestli se nový kabinet omezí na protikrizovou politiku a přípravu změny volebního zákona, či zda se bude chtít stát plnohodnotnou vládou. Mandát bude mít ovšem určitě silnější, nežli současný poloúřednický sbor Maria Montiho, který už několik měsíců jen trpně přesluhuje.

Další informace:

BBC News Enrico Letta set to become Italy's new prime minister

BBC News Napolitano aims to break Italy's political deadlock

France 24 Enrico Letta nominated as Italy's new prime minister

France 24 Napolitano urges deal on new govt 'without delay'

ANSA Likely premier seen as moderate with cross-party ties

ANSA M5S politician mocks likely premier