Čtyři kandidáty, které navrhl na doplnění Ústavního soudu prezident Miloš Zeman, senátoři zřejmě hladce schválí. Ve čtvrtek je doporučil po výboru pro lidská práva také ústavně-právní výbor. Ve výboru pro lidská práva prošli všichni čtyři kandidáti jednohlasně, plný počet hlasů od členů ústavně-právního výboru získala soudkyně Nejvyššího správního soudu Milada Tomková.

O hlas méně obdržel Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Pouze nejtěsnější většinou čtyř ze sedmi hlasů byl pak doporučen Vladimír Sládeček. Filipa přitom podpořil také ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS. „Patří mezi ty lidi, kteří, když se zeptáte ve dvě v noci, co je v paragrafu pět ústavy Belgie z roku 1830, tak vám to z hlavy řekne. Umí věci popisovat jednoduše a to umí opravdu jen ti, co o tom opravdu něco vědí," uvedl Blažek pro ČTK.

Kriticky se o čtvrtečním jednání senátního ústavního-právního výboru vyjádřil předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Polčák z TOP 09. Nelíbí se mu postup, který zvolil ústavně-právní výbor Senátu při projednávání nominací prezidenta. Sociální demokraté podle něj naplňují, co již před několika týdny zaznělo v projevu předsedy jejich poslaneckého klubu Jeronýma Tejce, tj. volbu svých — levicových — kandidátů do Ústavního soudu.

„Senátoři tohoto výboru kladli při svém rozhodování, zda doporučí nominaci kandidáta, otázky čistě politického charakteru. Například otázky, jak vnímá kandidát placení školného na vysokých školách či placení poplatků ve zdravotnictví,“ uvedl Polčák.

Podle něj ale takové otázky sice mohou zaznít, nicméně nemohou být předmětem výhrad ke konkrétnímu navrženému kandidátovi. „Je přeci přípustné, že kandidát má v těchto otázkách své přesvědčení, ale toto jeho přesvědčení nemůže být pro něj přítěží. V těchto výsostných politických otázkách i Ústavní soud uplatňuje princip sebeomezení a zasahuje jen velmi výjimečně do přijatého politického rozhodnutí Parlamentu,“ zdůraznil Polčák.

„Pokud je kandidát lustrován jen s ohledem na jeho názory na bytostně politické problémy a jeho přesvědčení, dochází tím k podlomení důvěry v rozhodování Senátu o navržených kandidátech,“ myslí si Polčák.

Zdůraznil také, že Ústavní soud by měl být názorově pestrým seskupením odborníků na ústavní právo, nikoli sborem přitakávačů politického přesvědčení senátorů. „Mám obavy o ohrožení nezávislosti a nestrannosti Ústavního soudu již právě při procesu jeho doplňování. Senát tímto neplní roli ústavní pojistky, ale rozbušky politizace kandidátů na Ústavní soud,“ uzavřel Polčák.

Senát bude o kandidátech do Ústavního soudu rozhodovat na schůzi, která začne ve čtvrtek 25. dubna.