Ministerstvo práce podpoří zaměstnanost matek s dětmi
Vratislav DostálMinisterstvo chce řešit nezaměstnanost s důrazem na matky s dětmi. Ženy tvoří víc než polovinu všech uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce déle než rok. Na zkrácené pracovní úvazky resort firmám nabízí až dvanáctitisícový příspěvek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce podpořit vznik nových pracovních míst s možností zkrácených úvazků a zaměstnat tak více lidí. Jedná se o jeden z bodů Plánu na zaměstnanost, který ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová z TOP 09 představila minulý měsíc.
Řešit má mimo jiné dlouhodobou nezaměstnanost s důrazem na matky s dětmi. Právě ženy totiž tvoří víc než polovinu z celkem 192 tisíc uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce déle než jeden rok. Na zkrácené pracovní úvazky resort firmám nabízí až dvanáctitisícový příspěvek. Nejvíc dlouhodobě nezaměstnaných bylo ke konci loňského roku v Ústeckém (42,1 %), Moravskoslezském (40,2 %) a Olomouckém (38,2 %) kraji.
„Pokud jsou lidé delší dobu bez práce, přicházejí o pracovní návyky. S návratem do práce jim mohou pomoci zkrácené pracovní úvazky, které zohledňují osobní možnosti například matek s malými dětmi. Celkem na to máme 1,2 miliardy korun,“ vysvětlila Müllerová s tím, že peníze jsou z projektu Vzdělávejte se pro růst! — pracovní příležitosti financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidského zdroje a zaměstnanosti.
Skutečná výše příspěvku bude záležet na konkrétní situaci na trhu práce v daném regionu. Ministerstvo připomnělo, že v České republice nejsou zkrácené pracovní úvazky příliš rozšířené. Zatímco v jiných státech evropské sedmadvacítky míst s flexibilním pracovním režimem přibývá (v roce 2010 ho vyžívalo cca 19 % lidí, ke konci třetího čtvrtletí 2012 pak cca 20 %), v České republice je to naopak. V roce 2010 kratší pracovní dobu využívalo 5,8 % zaměstnanců, ke konci loňského třetího čtvrtletí to bylo 5,5 %.
Méně tento způsob práce využívají podle informací ministerstva pouze v Bulharsku a na Slovensku, naopak více než 25% využití této formy zaměstnání dosahují v Belgii, Rakousku či Švédsku, v Nizozemsku to je dokonce 49,6 %. Stejně jako kratší úvazky usnadňuje návrat rodičů do práce také dostupnost služeb péče o dítě, zejména pak o ty nejmladší. Právě proto resort práce a sociálních věcí připravil zákon týkající se dětské skupiny, který upravuje novou službu hlídání a péče o děti ve věku od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky.
Müllerové připomněla, že návrh právního předpisu již prošel meziresortním připomínkovým řízením a ministerstvo ho v březnu předložilo vládě k projednání. „Dětská skupina spočívá v pravidelné péči o dítě v kolektivu. Za službu rodiče platí maximálně zřizovací a provozní náklady, péče se tedy poskytuje nekomerčně,“ vysvětlila Müllerová.
Kromě žen (54,2 %) se dlouhodobá nezaměstnanost týká také lidí pečujících o děti (14,6 %), starších uchazečů o zaměstnání nad 55 let (22,7 %), lidí s nižším vzděláním (35,4 %) a zdravotně postižených (20,4 %). Taktéž pro všechny tyto skupiny mohou zaměstnavatelé vytvořit státem podpořená pracovní místa se zkrácenými úvazky.