Lidé by měli platit za odpad spravedlivé poplatky, prosazuje nová petice
Vratislav DostálSnížení poplatků za svoz odpadu by lidem mohly přinést změny odpadové legislativy, které prosazuje sdružení Arnika novou peticí Co vytřídíš, neplatíš! Ceny za likvidaci odpadu jsou totiž v drtivé většině měst nespravedlivé.
Snížení poplatků za svoz odpadu by lidem mohly přinést změny odpadové legislativy, které prosazuje sdružení Arnika novou peticí Co vytřídíš, neplatíš! Ceny za likvidaci odpadu jsou totiž v drtivé většině měst nespravedlivé a stejnou sumu platí lidé poctivě třídící, ale i ti, kteří na recyklaci nemyslí.
Navíc čím méně odpadů budou domácnosti vyhazovat, tím větší úspory dosáhnou. To platí i pro obce a státní pokladnu. Petice je adresována politikům od obecních zastupitelstev až po členy vlády. Je možné ji podepsat na petičním archu i na webu. Arnika petici uvedla malým happeningem na pražském Náměstí Republiky.
„Považujeme za nutné, aby byli lidé, kteří poctivě třídí odpad, nějakým způsobem zvýhodněni před těmi, kteří bezmyšlenkovitě házejí všechno do jedné popelnice. Petice proto požaduje, aby zákon motivoval obce k zavedení takových poplatků, které budou spravedlivé. Čím víc budou rodiny třídit a čím méně produkovat odpad, tím nižší poplatek budou platit za jeho likvidaci,“ popisuje hlavní požadavek petice předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík.
„Požadujeme také, aby ministr životního prostředí prosadil zvýšení míry recyklace odpadů z domácností i živností na 50 %, místo aby lil peníze do nesmyslných a drahých spaloven,“ dodal Perlík s tím, že petice má dva základní požadavky. Prvním je to, aby byl zaveden systém spravedlivých plateb za odpady. „Čím více vytřídíme pro recyklaci, tím méně budeme platit za likvidaci,“ tvrdí autoři dokumentu. Druhým požadavkem je, aby hlavní cíle plánů nakládání s odpady směřovaly ke zvýšení recyklace (minimálně 50% míra recyklace všech odpadů z domácností a živností).
Česká legislativa v současné době sice motivační prvky v obcích a městech zavést umožňuje, nijak je k tomu ale nemotivuje. Místo toho loni Nečasova vláda zvýšila strop pro poplatky za svoz odpadu z pěti set na tisíc korun. To může podle Arniky vést k ještě menší ochotě lidí k třídění. Přesto však u nás existují obce, které se trendu paušálních plateb chtějí vyhnout a přichází s moderními systémy odpadového hospodářství. Například jihomoravské Ostopovice zavedou od roku 2014 pytlový sběr odpadu i s motivačními poplatky.
„Zastupitelstvo u nás v Ostopovicích už loni dospělo k názoru, že plošný poplatek není spravedlivý ani rozumný. Chceme dosáhnout vyšší míry recyklace a cesta podle nás vede přes pozitivní motivaci lidí k lepšímu třídění. Od příštího roku opouštíme model paušálního poplatku, zavádíme pytlový sběr s nižšími sazbami pro ty, kteří budou lépe třídit a méně produkovat směsný odpad. Je nutné změnit české zákony, aby tento postup nejen umožňovaly, ale aby k němu města a obce motivovaly,“ uvedl starosta Ostopovic Jan Symon.
„Na námi navrhovaném systému vydělají kromě lidí, obcí a státu i recyklační firmy či kompostárny, které však nepatří k nejsilnějším hráčům v odpadovém hospodářství. Politici bohužel naslouchají provozovatelům spaloven, tedy také čím dál více energetickému byznysu, místo aby hájili zájmy běžných lidí. A spalovnáři chtějí pálit, ne využívat cenné suroviny ukryté v odpadu,“ zhodnotil situaci vedoucí kampaně Arniky Nespaluj, recykluj! Jan Nezhyba.
Petici bude Arnika šířit jak v papírové podobě, tak na internetu. „Lidé budou moct petici podepsat v pražské kanceláři i v regionálních pobočkách. Počítáme také s informačními stánky například na Den Země nebo na letních festivalech. Podpis lze ale připojit i na stránkách Arniky, kde je už v tuto chvíli zpřístupněn petiční formulář. Podpisy budeme sbírat tak dlouho, jak bude nutné, minimálně však několik měsíců,“ vysvětlil Nezhyba.
Česká republika doposud zdaleka nevyčerpala možnosti, které nabízí důsledná recyklace. Upozorňuje na to kampaň Nespaluj, recykluj! Spalovna zničí tisíce tun kvalitních druhotných surovin. Jejich recyklací se uspoří mnohem více energie, než dodá jejich spálení. Zároveň není nutné vytěžit a dovézt tisíce tun ropy. Stejně tak spalovny ničí bioodpad, který lze přetvořit v tuny kvalitního kompostu a ten využít na zahrádkách a v zemědělství.