Začněme pohádkou či spíše příběhem. Byl nebyl jeden stát s vládou a parlamentem. A jak už to tak bývá, stát vybíral daně a tak bylo nutné sestavit státní rozpočet. Strážce pokladny připravil podklady a kancléř-premiér svolal vládu.

Ministr zemědělství chtěl více přidat zemědělcům, ministr dopravy chtěl více silnic, ministr kultury chtěl opravit divadlo. Strážce pokladny tomu přidal, tomu ubral, protože kde nic není ani smrt nebere. A premiér moudře pokýval hlavou a dohodnutý kompromis všude zveřejnil: „Podívejte se občané, jak my jsme dobří, nakonec jsme se dohodli."