Zažívám kolem sebe zklamání z toho, že nastalo to, co dnes zklamaní předevčírem kolem poledne ještě připouštěli, že totiž druhé kolo prezidentské volby bude soubojem politických dinosaurů. Zvítězila dvojice jiná, než v uplynulých týdnech stanovily směrodatné agentury pro výzkum veřejného mínění.

Jedním z vítězné dvojice je v prvním kole z vůle lidu reprezentant klerikálního, konzervativního křídla politiky, který se od většiny svých kolegů liší aspoň tím, že není, a sotva by mohl být, českým nacionalistou. Pražská intelektuální kavárna udělala v poslední době zajímavý obrat. Kritizuje pravicovou vládu z pravicových pozic. Klaus, Kalousek a případně i Nečas jsou pro ni příkladem zločinné politiky, kolega jmenovaných, který s vládou jako její místopředseda předkládá a v parlamentu schvaluje zákony, jež je tak rozčilují, jim je sympatický, protože má styl džentlmena, má šarm a eleganci. Jako typičtí buržoové vzhlížejí k aristokratovi. Když napodobují jeho styl, jsou trapní.

Pozůstatky někdejší šlechty většinou opustily dávné vulgární hrubiánství, které je pozvedlo nad spoluobyvatele a poskytlo jim zvučné tituly, barvité erby a hlavně bohatství a moc. Převzali poněkud rafinovanější hodnoty a metody svých někdejších poddaných a dnes vládnoucí společenské vrstvy, neřežou se meči, nýbrž si vysávají bankovní konta, a konkurují si podle nových, nakonec stejně nemilosrdných pravidel. Pro veřejnost sehrávají aristokratické divadlo a předvádějí dojemná nostalgická gesta.