Městečko Hoyerswerda leží dvě hodiny cesty od Drážďan nedaleko polských hranic. V posledních dvaceti letech ztratilo zhruba polovinu obyvatel. Mladí lidé a všichni s kvalifikací město opouští. Nejvíce odcházejí mladé ženy. A ty, které zůstávají, se rozhodly nemít děti.

V době svého rozkvětu v šedesátých letech byla Hoyerswerda obcí, která přitahovala lidi hledající práci z celé země. V okolí města se těžilo hnědé uhlí, takže nebyla nouze o dobrý výdělek. Pád berlínské opony ale způsobil, že se lidé začali stěhovat na západ. Jako první opouštěli tyto končiny mladí lidé, především ženy.

Dalším důvodem, proč Německo hledí do demografické propasti, je, že si místní obyvatelé nepřejí děti. „Stalo se něco, co nikdy v dobách světového míru,“ řekl francouzský demograf Jean-Claude Chesnais. Po pádu berlínské zdi totiž miliony východních Němců přestaly zakládat rodiny. Porodnost klesla na polovinu. V roce 1988 se ve východním Německu narodilo 216 tisíc dětí, o šest let později už to bylo jen 88 tisíc. V tu dobu klesla porodnost na 0,8 dítěte na jednu ženu. Od té doby sice podíl vzrostl na 1,2 dítěte, ale stále je to něco málo přes polovinu hodnoty potřebné k udržení počtu obyvatel alespoň na dosažené úrovni. Miliony domů jsou opuštěné a vláda je nechává bourat tak rychle, jak je to jen možné.

Žádné místo v Německu se ale nevyprazdňuje tak rychle jako Hoyerswerda. V osmdesátých letech tam žilo pětasedmdesát tisíc obyvatel a město mělo nejvyšší porodnost v celém Východním Německu. Dnes zde žije jen něco kolem poloviny dřívějšího počtu obyvatel. Z nejrychleji rostoucího města v Německu se stalo jedno z nejrychleji zmenšujících se. Největší věkové skupiny se skládají z lidí ve věku šedesáti až sedmdesáti let. Budova porodnice se zde dnes používá jako domov důchodců.

S tímto problémem se potýká nejen zbytek Německa, ale i celá Evropa. Populace starého kontinentu právě nyní dosáhla po více než šesti stech letech nepřetržitého růstu svého vrcholu. Každá další generace reprodukuje jen polovinu svého počtu, což vypadá jako blížící se celokontinentální kolaps. Někteří předpovídají, že evropské obyvatelstvo vymře kolem roku 2100.

Před půl stoletím Evropa zažívala válečný baby boom. Ve Velké Británii podíl porodnosti dosahoval 2,8 dítěte na ženu, ve Francii 2,9 a v Nizozemsku dokonce 3,2 dítěte na ženu. Potom začala úroveň klesat. Demografové předpokládali, že porodnost klesne zhruba na úroveň potřebnou k udržení dosaženého počtu obyvatel, což je něco málo přes dvě děti na jednu Evropanku. Realita ale vypadala jinak. Už v polovině osmdesátých let začali odborníci bít na poplach. „Evropa zažívá demografickou zimu,“ prohlásil demograf Gérard-Francois Dumont.

Usnesení Evropského parlamentu z roku 1984 varovalo, že podíl evropského obyvatelstva ve světové populaci klesne mezi lety 1950 a 2000 na polovinu a pokud se bude situace dále vyvíjet stejně, klesne do roku 2025 ještě více. Podle rezoluce má tento trend rozhodující vliv na budoucí postavení Evropy ve světě.

Na začátku dvacátého století obyvatelky západní Evropy porodily deset milionů dětí ročně, na konci to bylo už jen šest milionů, což je o dva miliony méně, než kontinent potřebuje k dlouhodobému udržení počtu obyvatel. Loňský hospodářský pokles ohrožuje porodnost ještě víc. „Pravdou je, že ekonomické problémy přimějí lidi, aby s dětmi počkali nebo je neměli vůbec,“ řekl Carl Haub z Population Reference Bureau (instituce zabývající se demografickým výzkumem) ve Spojených státech.

V Německu, kde je nízká porodnost déle než jednu generaci, demografové zaznamenávají velký pokles v ideální velikosti rodiny. „Osmačtyřicet procent Němců ve věku do čtyřiceti let se shoduje, že mohou mít šťastný život i bez dětí. Jen patnáct procent jejich otců na tuto otázku ve stejném věku odpovědělo stejně,“ popsal Wolfgang Lutz z vídeňského Demografického institutu. Třicet procent Němek neuvažuje v současné době o dítěti vůbec.

Soumraku na západě se obává kvůli stárnutí evropské populace také futurolog Jesse Ausubel z Rockefellerovy univerzity v New Yorku. „Civilizace se prostě rozplynuly kvůli špatné reprodukční míře dominantní třídy. Otázkou možná teď není, jestli za osobním rozhodnutím plodit leží podvědomá sociální nálada, ovlivňující celý proces. Podvědomá nálada Evropy by totiž mohla být způsobena vyčerpáním po tisíci letech na scéně,“ vysvětlil Ausubel.

Pokud Itálie podle demografa Petera McDonalda zůstane na stejné úrovni porodnosti jako nyní, do konce století přijde o 86 procent obyvatel. Podobně je na tom Španělsko, které přijde zhruba o 85 procent obyvatel, Německo o 83 procent a Řecko o 74 procent obyvatel.

Další informace:

The Guardian The population crash