V Litvě povládne nová levicová koalice složená ze tří stran — sociální demokracie, Strany práce (LP) a strany Za pořádek a spravedlnost (TT). Dohodli se na tom jejich předsedové. Litevským novinářům byla informace potvrzena v neděli v noci — pár hodin po ukončení druhého kola voleb do Seimasu, jednokomorového parlamentu.

„Dohodli jsme se, že vytvoříme koalici s většinovou podporou z našich tří stran. Zároveň bylo dohodnuto, že vládu povede člen sociální demokracie,“ vybrali zprávaři z Baltic Course ze slov Algirdase Butkevičiuse, předsedy sociálních demokratů, kteří letošní volby vyhráli.

„Shodli jsme se také, že začneme bez prodlení pracovat na vládním programu. Hned v příštím týdnu též představíme změny, jež chceme zanést do aktuálního návrhu státního rozpočtu,“ uvedl Butkevičius dále.

Koalice se bude ve 141členném Seimasu opírat o 78 poslanců. 38 z nich získali sociální demokraté, 29 lidově levicová LP Viktora Uspaskiče a 11 populistická TT Ronaldase Paksase.

Podle Butkevičiuse, který se s největší pravděpodobností stane premiérem, se koalice přidrží zásad fiskální disciplíny doporučovaných EU a nedopustí růst deficitu; větší část daňové zátěže však bude přenesena na bohaté a také se zvýší minimální mzda. Ta nyní v Litvě činí po přepočtu asi 6000 korun. Levice počítá s jejím zvýšením na 7000.

Krom toho se už trojice stran shodla na jednoročním odkladu zavedení eura, státní podpoře zateplování domů a celkové reformě teplárenství. Zvláště Butkevičius kladl v kampani důraz na systematické využití peněž fondů EU k transformaci odvětví do podoby, která umožní většině domácností topit plynem, převážně ekologicky vyráběným.

Zlepšit, resp. normalizovat chce nová koalice i vztahy s Ruskem — stále největším obchodním partnerem země.

Další výsledky

Jak již naznačeno, do litevského Seimasu se volí ve dvou kolech. V prvním, jež letos proběhlo 14. října, se vybírá 70 poslanců proporčním systémem, tedy ze stranických kandidátek. V druhém — nedělním — se volí zbylých 71 většinově, z jednomandátových obvodů.

První volební kolo vyhrála tento rok Strana práce následovaná sociálními demokraty. V druhém zvítězili sociální demokraté, leč po nich nejvíce poslanců získal Svaz domovina — Litevští křesťanští demokraté (TS-LKD) Andriuse Kubiliuse, dosud dominantní vládní strana.

Vedle uvedených levicových a 33 poslanců TS-LKD zasedne v novém parlamentu i 10 zástupců pravicového Liberálního hnutí, 8 nominantů křesťanskodemokratické Volební akce litevských Poláků, 7 zástupců nového protikorupčního hnutí Cesta odvahy, jeden poslanec za Svaz rolníků a zelených a tři nestraničtí kandidáti. Poslední místo zůstane zatím neobsazené, protože v jednom obvodě byly volby odsunuty kvůli podezření z manipulace s výsledky.

Účast v prvním volebním kole dosáhla průměrných 53 procent. Ve druhém propadla dle zatím neoficiálních údajů na 35 procent.

V Litvě se na vládě podílí také prezident, který má silné slovo při výběru jednotlivých ministrů a formulaci zahraniční politiky. Nová hlava státu se ale bude volit až příští rok. V současné době má země prezidentku, bývalou eurokomisařku Daliu Grybauskaitė, jež byla zvolena jako nezávislá kandidátka.

Témata voleb

Kampaň před vlastními volbami letos probíhala převážně okolo hospodářských a sociálních témat. Nyní odstupující kabinet předsedy TS-LKD Kubiliuse se dostal k moci v roce 2008 — po osmileté vládě liberálů a sociálních demokratů a v první fázi krize. Jejím důsledkům — prohloubeným o značné zadlužení Litevců u skandinávských bank — se snažil Kubilius čelit úsporami, škrty a přizpůsobením daní podnikatelům.

Vládě se podařilo snížit rozpočtových schodek z 9,4 na 5,5 procenta a stimulovat hospodářství. Litevský HDP roste v současnosti o 5,8 procenta, což je v dnešní EU srovnatelné jedině s Estonskem.

Zároveň se ale za Kubiliusova vládnutí zdvojnásobila nezaměstnanost (nyní 15 procent). Podle Eurostatu je Litva dnes v rámci EU zemí s největším podílem osob, jimž hrozí akutní pád do chudoby, a státem, z něho odchází největší procento populace do zahraničí. Problém sociální emigrace trápí Litvu už od počátku minulé dekády. Mezi politiky se tak vede intenzivní boj o to, kdo doma „mladé“ udrží.

Posun na levici

Zásadní nesouhlas s vládní politikou způsobil před letošními volbami i značnou nezvyklost — těsnou spolupráci stran levice. Ta byla v litevských poměrech až dosud vzácná. Sociální demokraté totiž vnímali Stranu práce původně ruského potravinářského magnáta Uspaskiče jako příliš populistickou a v koalicích upřednostňovali pravici. Uspaskič byl všeobecně považován za agenta Kremlu. Jeho nápad využít k předvolební kampani etikety na sklenicích od okurek, které vyrábějí jeho podniky, platil dlouho za vrchol politického nevkusu.

Nevalnou pověst přitom mělo i uskupení Za právo a spravedlnost kolem exprezidenta Paksase. Bývalý akrobatický letec byl v roce 2004 sesazen z nejvyšší funkce impeachmentem, a to za zneužití osobních pravomocí, privatizační kontroverze a prozrazení citlivých informací známému ruskému mafiánovi. Dlouho pak nemohl v nejvyšší politice vůbec působit. Právo kandidovat do parlamentu bylo Paksasovi vráceno teprve loni, na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Litevští komentátoři se v hodnocení povolení situace různí. Většina se však shoduje, že pozitiva vládnutí pravice — byla-li jaká — se projeví až v příštích letech, a tak je vítězství opozice logické.

Otázka jádra

Souběžně s prvním volebním kolem se Litvě konalo i velké referendum o výstavbě nové jaderné elektrárny Visaginas. Dosluhující vláda Andriuse Kubiliuse projekt podporovala s argumentem, že sníží energetickou závislost země na Rusku. Opozice výstavbu odmítala jako nadbytečnou, zbytečně drahou a potenciálně nebezpečnou.