Vláda Petra Nečase ve středu přijala návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, tzv. finanční ústavu. Pokud ústavní zákon — k jehož schválení bude vláda potřebovat hlasy opozice — projde i zákonodárným procesem, budou české vlády v budoucnu vázány limitem na překročení vládního dluhu.

Strop pro maximální výši veřejného dluhu by tak byl stanoven zákonem. „Chceme velmi účinnou legislativní brzdu proti zvyšování zadlužování,“ vysvětlil před časem premiér a předseda ODS Petr Nečas s tím, že cílem je udržení zdravých veřejných financí jak na úrovni rozpočtu sestaveného vládou, tak na úrovni samospráv.

V případě, že se bude vykazovaná úroveň tohoto dluhu blížit zákonem stanovené hranici, zákon určí opatření, které bude muset aktuální kabinet vykonat. Například pokud by státní dluh překročil čtyřicet procent hrubého domácího produktu, musela by již vláda přejít k prvním opatřením vyplývajícím z tohoto ústavního zákona. „Nastavujeme tak úroveň, kdy je vláda povinna začít aktivně jednat,“ vysvětlil premiér.

V případě překročení hranice dluhu padesáti procent HDP by pak vláda musela žádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. „Sankcionováni by měli být ti, kteří reálně pracují s rozpočtem, tedy členové vlády a poslanci v Poslanecké sněmovně,“ tvrdí premiér řekl před časem předseda vlády.

Na sledování a vyhodnocování plnění fiskálních cílů vlády by podle zákona dohlížela nově vzniklá nezávislá instituce — Národní rozpočtová rada, s jejímž zřízením norma počítá. Rozpočtová rada by byla složená z pěti členů volených Poslaneckou sněmovnou. V její kompetenci by mimo jiné byla kontrola transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky.

Zákon také počítá s tím, že by přísnější rozpočtová pravidla platila i pro místní správy a samosprávy. Zákon by jim ukládal hospodařit tak, aby celková výše jejich dluhu nepřekročila šedesát procent průměru jeho celkových příjmů za poslední čtyři roky. „Nemůže nastat situace, že by stát šetřil a obce a kraje by se zadlužovaly,“ vysvětlil Nečas.