V článku Mají Piráti blíže k liberálům, nebo k extremistům? jsem představil metodu analýzy textů a stanovení míry demagogie (seznam vyhledávaných výrazů je k dispozici na webu iracionalita.net a v příloze knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku). K analýze jsem použil články z webu Pirátů a Pirátských novin a výsledky jsem porovnal s hodnotami jiných politických stran z roku 2010.

Blíží se krajské a senátní volby, a proto mi přišlo zajímavé analýzu zaktualizovat. Posbíral jsem tedy z webů stran polemické texty za období červenec až září 2012 a spočítal jsem hodnoty vyjmenované ve výše uvedeném článku.

Čísla v následující tabulce udávají počet nalezených výrazů na 10 000 slov textu. Celková hodnota je podílem počtu všech nalezených výrazů a počtu slov textu.

Podle těchto výsledků by nejméně demagogickými stranami měly být TOP 09 (čímž si oproti roku 2010 nečekaně polepšila), Strana zelených a ČSSD. Naopak nejhoršího výsledku dosáhly Strana svobodných občanů a Suverenita — blok Jany Bobošíkové (SBB) a komunisté.

Otázkou zůstává, zda výsledky nějakým způsobem vypovídají o chování a postojích politických stran. Jsem přesvědčen, že ano. Strany s nejvyšším skóre demagogie podléhají skupinovému myšlení a mají sklon vyhýbat se spolupráci s jinými skupinami. Není divu, že všechny tři strany s nejvyšším skóre patří mezi „euroskeptické“ subjekty. Naopak TOP 09, SZ a ČSSD podporují hlubší integraci.

V textech Svododných a Suverenity často narazíme na nekritické uctívání vůdce (v obou případech je jím Václav Klaus) — i to odpovídá charakteristice skupinového myšlení, stejně jako další vlastnost — tendence k puritánství, v tomto případě odmítání sexuální výuky na školách, výpady proti Gay Pride a registrovanému partnerství. Tyto strany také bagatelizují ekologické problémy — což je dáno kromě jiného faktem, že jejich řešení často vyžaduje mezinárodní spolupráci.

Troufám si říci, že hodnoty demagogie tak vypovídají o postojích stran mnohem více než jejich umístění na tradiční škále levice-pravice.